Zaorálek: My na to máme

Proč jste se vlastně za vládu nedistancoval od slov Miloše Zemana, že si herci nemají stěžovat na ztrátu svých „kšeftů“ a raději by měli jít bavit klienty domovů důchodců?

Mně se nelíbí teď vstupovat do jakýchkoli konfliktů na politické scéně, protože na to není vhodná doba.

Nemluvím o konfliktu, ale o možnosti zastat se veřejně z pozice ministra lidí z vašeho rezortu, které takhle vysoký státní představitel urazil.

Reagoval jsem na jednom videu, kde jsem vysvětlil, že je velmi důležité pomáhat kultuře. Myslím, že nejlepší způsob je mluvit sám za sebe. Každý týden se objeví několik výroků, které na sebe poutají pozornost, a mně už dávno připadá neproduktivní se jimi zabývat. Je strašně důležité vytvářet atmosféru důvěry mezi politikou a veřejností a já se snažím vším, co dělám, k ní pomáhat. Nehodlám přistupovat na jazyk, který tady vytváří někdo jiný, který je rozdělující a který vytváří bariéry, jež zrovna teď vůbec nepotřebujeme.

S ministryní financí Alenou Schillerovou jste měl dnes (čtvrtek 2. dubna – pozn. red.) jednat o miliardě a půl, kterou od ní žádáte ze státního rozpočtu navíc pro kulturu, jak to dopadlo?

Jednání se přesunulo na zítřek (nakonec se pokračovalo i o víkendu a v době uzávěrky Respektu v sobotu odpoledne stále nebylo hotovo ‒ pozn. red.). Ale určitě to musí nějak dopadnout, protože kultura patří společně s gastronomií a cestovním ruchem k oblastem, které jsou nejvíc zasažené. Na vládě prosazuji, abychom přijímali opatření na poměrně krátkou dobu, protože nevíme přesně, kde budeme za půl roku. Zaplať pánbůh se nám daří držet množství nakažených na poměrně nízké úrovni, a teď se dokonce začíná mluvit o tom, že kdyby se nám v příznivém vývoji podařilo pokračovat, možná bychom mohli po Velikonocích uvažovat o částečném uvolnění některých oblastí života. Nechci spekulovat, ale kdyby se dařilo, třeba by se mohlo chodit po hradech a zámcích nebo by se mohly navštěvovat v nějakém zvláštním režimu muzea a galerie.

Na co je ta miliarda a půl konkrétně určená?

Nevíme, kde budeme v červnu, kde budeme v červenci, proto se nesnažím žádat o prostředky na nějakou dlouhou dobu, ale řešit s jejich pomocí to, co je teď naléhavé. Máme třeba zhruba půl miliardy na dotace festivalům, které dostanou navzdory tomu, že jsou odložené. Pro udělení dotace nám bude stačit, když doloží jejich přípravu. Budeme se snažit maximálně pomoci za minimum protihodnoty, již budou schopni prezentovat. Zároveň se snažíme získat další prostředky, které by šly za rámec akcí, jež jsme doposud dotovali. Pro divadla, orchestry, muzea, galerie v regionech s různými zřizovateli. Chtěli bychom jim pomoci s podmínkou, že na to nebudeme sami, že se do toho zapojí i jejich zřizovatelé.

Není ale miliarda a půl málo? Sám jste odhadl, že výpadky v kultuře momentálně činí měsíčně zhruba dvě miliardy. A to bez kin, u kterých se to odhaduje na dalších sto milionů měsíčně. Konec krize je zatím v nedohlednu, nechtělo by to tedy spíš nějaký dlouhodobý Marshallův plán pro kulturu?

Pro nás není lehké odhadovat absorpční schopnost programů, všude vstupujeme do poměrně nového terénu. Včera něco schválíme na vládě, dneska zjistíme…

… že to nefunguje, jako v případě návrhu příspěvku pětadvaceti tisíc pro osoby samostatně výdělečně činné, na které by prakticky nikdo z kultury nedosáhl.

… a budeme to proto předělávat. Dneska jsme seděli a uvažovali, jak odhadnout, jakou sumu pro kulturu potřebujeme, abychom byli schopni dosáhnout úplně základního cíle. To znamená zvládnout dočasnou hibernaci, nedovolit, aby se řada věcí, které se teď na dva tři měsíce zastaví, rozpadla. Kultury se navíc týkají i jiná opatření, než je ta miliarda a půl, teď se zpracovává návrh, kterým se řeší nájmy. Celá řada věcí vzniká na ministerstvu práce a sociálních věcí, na ministerstvu průmyslu a my s nimi spolupracujeme na tom, aby mysleli i na jiné typy institucí, než na které jsou zvyklí. A tady tedy musím zaklepat, že nám všichni vycházejí vstříc, když na vládě i na poslední chvíli za kulturu něco zvednu, tak jsou ochotni to promýšlet.