David Vavroch nejdřív počítal s tím, že po týdnu preventivní karantény na chatě naskočí rychle do starých kolejí. Hospody, bary a restaurace – včetně Vavrochova plzeňského podniku Budino – měly být podle původního nařízení vlády zavřené jen deset dnů.
Exploze koronaviru je ale, jak známo, větší, než na jejím začátku kdokoli čekal. Vládní restrikce se prodlužují nejméně do začátku dubna. Život stojí, ekonomika hibernuje. Otázka, jak minimalizovat škody, zaměstnává po celém světě vlády, centrální banky, akademiky i zástupy obyčejných lidí, postavených před nutnost platit účty a přitom improvizovat.
Vavroch, podobně jako mnozí jiní, začal aspoň vařit těm, kdo si jídlo odnesou v krabičce. „Zdá se, že vaření doma už leckoho unavuje,“ prohlašuje, když hodnotí ohlas na novou službu. Místo standardních 80 obědů jich ale z provizorního okénka prodal první den jen 15 a druhý den 21. Navíc bez tržby za pití a většinou i bez spropitného. Ze tří stálých pracovních sil tak uživí sotva jednoho kuchaře. Další náklady, jako jsou nájem nebo elektřina, se platí z rezerv.
Restauratér spoléhá na vládní pomoc, z její konkrétní podoby však ještě „není příliš moudrý“. Navíc pomoc je zatím slíbena jen po dobu úředních omezení, jimiž ale krize neskončí, zvlášť pokud se lidem přestane chtít utrácet. „Kamarád elektrikář také nemá zakázky, a ten už žádnou velkou pomoc od státu nedostane. Firmy budou mít starosti samy se sebou,“ obává se Vavroch – a není sám.
Babišův bilion
Podobná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu