Paniku už umíme, řešit problém zatím ne

Sledovat dění v zemi, která očekává příchod nebezpečného a stále ještě velkou měrou neznámého viru, není bez zajímavosti. Část populace propadá panice a vyráží ve velkém na nákupy potravin a hygienického zboží, aby si vytvořila zásoby, aniž pořádně ví proč. Dojdou potraviny? Nebude fungovat rozvoz? Zavřou se obchody? Není jasné… Mnozí po vzoru Číňanů vykupují ochranné roušky, které se pak ale nedostávají nemocnicím, v nichž netrpěliví nakupující možná stejně skončí.

Tisíce rodin se naopak tváří stoicky a chystají se na své dlouho dopředu plánované a často zaplacené dovolené do nejvíc postižené oblasti v Evropě, aby si na konci zimy ještě pořádně zalyžovaly. Někteří možná dělají všechno dohromady.

Koncem minulého týdne, kdy se tohle dělo, zatímco Česko stále ještě čekalo na svůj první potvrzený případ nového typu koronaviru, plnily veřejný prostor výzvy, aby hlavně nikdo nepropadal panice. Sociální sítě ovládly výsměšně míněné fotky prázdných regálů, v nichž najednou chybí rýže nebo těstoviny. Málem jako za komunismu, má člověk chuť dodat.

V zemi, kde se ještě nic dramatického neděje (což už ve chvíli, kdy čtenáři drží nový Respekt v ruce, nemusí platit), nájezdy na samoobsluhy směšné asi jsou. K celé té reakci a debatě kolem koronaviru v Čechách a na Moravě je ovšem třeba dodat, že konečná bilance se bude dělat až poté, kdy začnou mít zdravotníci a úřady situaci pod kontrolou, což ještě nějaký čas potrvá.

Také se sluší říct, že nikdo v Česku zatím není zkušeným…