Trochu moc lásky, času a slov

Skupina Tata Bojs ve své písni S ní zpívá: „Posloucháš její dech a mráz leze po zádech, / ještě nedávno všechno – teď nic. (…) Jsi s ní a ona sní o životě jinde a jindy.“ Tak by se dala shrnout i ústřední situace prózy Jana Němce Možnosti milostného románu. Ale jak název napovídá, nepůjde výhradně o lásku, nýbrž se bude jednat rovněž o to, jak o oné lásce pojednat, jak ji uchopit. Takže: metaromán čili román o psaní románu? Ano, a autor to do puntíku plní. Když pak prózu čteme, těžko si při jisté literární informovanosti nevzpomenout na dávný inspirační příkaz Jiřího Koláře Ludvíku Vaculíkovi, který za normalizace v námětu přešlapoval na místě. Kolář mu řekl, ať píše o sobě, o tom, co prožívá – tak se začal rodit Český snář.

Jan Němec (1981) tedy po básnické sbírce První život, po knize povídek Hra pro čtyři ruce (nominace na Cenu Jiřího Ortena) a po románu o fotografovi Františku Drtikolovi Dějiny světla (nominace na Magnesii Literu i na Cenu Josefa Škvoreckého, laureátství Ceny Evropské unie za literaturu) učinil hlavní postavou své další prózy sebe sama a vztah s mladou ženou jménem Nina. V obou svých objemných románech  pracuje s dokumentárním materiálem; zatímco v prvním se vrací do minulého století, zejména do jeho první poloviny, v novince je tím materiálem on sám a příběh začíná počátkem dekády, která právě v těchto dnech končí.

My se máme

Seznámili se v den pohřbu spisovatele Jana Balabána, posledního dubna roku 2010.…