Novoroční prezidentský projev, 1. ledna 2023

Milí spoluobčané,

nedávno jsme společně oslavili významné výročí, naše svobodná společnost se všemi svými nadějemi i obavami vstoupila do Kristových let. A tak se nám do ještě doznívající euforie oslav neodbytně vkrádají otázky: Kdo, když ne my, a kdy, když ne teď, by měl být připraven pohlédnout na svou minulost a zjistit, kým opravdu je a kam směřuje?

Na úvod si dovolím připomenout několik událostí, které v poslední době otřásly domácí i světovou politickou scénou.

Andrej Babiš byl po dlouhých průtazích odsouzen k devíti letům domácího vězení v Čapím hnízdě, Viktor Orbán se na následky infarktu zhroutil přímo na půdě Evropského parlamentu, směsí arzenu a samoopalovacího krému byl spáchán tzv. oranžový atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa, Politické hnutí Vlaho (Vlast, Heterosexuálové sobě, Trikolóra a Okamura) podalo návrh na postavení občanských spolků, prodeje pomazánkového másla a homosexuality mimo zákon a Vladimir Putin byl se svými 101 procenty hlasů navěky zvolen prvním demokratickým carem Svazu sovětských republik.

A to jsme ještě donedávna žili v bohorovném přesvědčení, že velká dramata světa do naší malé kotliny nikdy nemohou dorazit. A i kdyby náhodou, tak je rozpustí náš švejkovský úsměv na tváři, zdravý selský rozum zvítězí; ať padouch nebo hrdina, jsme všichni jedna rodina. Jak se tedy mohlo stát, že jsme se najednou ocitli na prahu jakési parodie na občanskou válku?

V době globálních otřesů a informačních epidemií jsme přestali…