Lid proti klerikům 

Počátkem prosince se po týdnu v Íránu opět rozběhl internet a od té chvíle na veřejnost pronikají nové a nové informace o listopadové lidové revoltě – a následné tvrdé státní odplatě. Demonstranti zapálili stovky čerpacích stanic, bank, obchodů a aut. Režimní složky odpověděly nesmlouvavě, podle různých lidskoprávních organizací při potlačování protestů zemřelo 200– 450 lidí, přibližně dva tisíce Íránců bylo raněno, sedm tisíc zadrženo. Zahraniční média, například deník The Wall Street Journal, uveřejnila svědectví (která zatím nešlo nezávisle ověřit), že si rodiny některých zabitých musely od bezpečnostních složek kupovat mrtvá těla příbuzných, aby je mohly podle tradice pohřbít.

Spouštěčem aktuální revolty, nejkrvavější od islámské revoluce před čtyřiceti lety, bylo osekání státních subvencí a následný skokový nárůst cen benzinu o 50 procent. Nízká cena pohonných hmot je na Blízkém východě běžnou součástí nepsané dohody mezi autoritářskými vládci a obyvateli, v Íránu umožňuje chudším lidem dojíždět za zaměstnáním na velké vzdálenosti a bydlet v nižším nájmu daleko od městských center. S nárůstem počtu obyvatel a automobilů však subvence neudržitelně zatěžují státní kasu.

Vláda v Teheránu byla k nepopulární reformě právě letos dotlačena hlavně politikou „maximálního nátlaku“, kterou vyhlásil Donald Trump. Ten se snaží mimořádně tvrdými sankcemi vynutit nové projednání mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Kvůli sankcím klesl íránský export ropy ze 2,8…