Česko letí na Měsíc
Schválený koncept klimatické neutrality skrývá mnohem větší revoluci, než si veřejnost myslí
Za třicet let by se Evropané měli probouzet do úplně jiného světa. Energie se bude vyrábět z větru, slunce, někde i z atomu. Produkce oceli, cementu, automobilů nebo zemědělství se promění tak, aby do ovzduší neunikaly skleníkové plyny. Pokud se zbytek planety nepřidá, bude Evropa chránit svůj průmysl dovozními cly na zboží, při jehož výrobě vznikají emise. Takový je aspoň plán uhlíkové neutrality do roku 2050, který minulý týden schválila EU.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nepřehání, když v této souvislosti vzpomíná na prezidenta Kennedyho a jeho cíl přistát za necelých deset let na Měsíci. Evropa má trochu více času, úkol je ale mnohem složitější. Fosilní paliva jsou vetknuta hluboko v DNA civilizace a dostat je odtud znamená přepsat její genetický kód.
Klimatická neutralita, koncept, podle něhož smí vznikat jen minimum emisí a všechny se musejí v Evropě z ovzduší zase odčerpat, zasáhne každou oblast života. Spíše než nablýskanou Teslu nebo solární panely na střeše vilky si představme rozhádané družstvo vlastníků sídlištního paneláku, které bude muset vyměnit plynovou kotelnu a lépe zateplit celý dům. Naštvání družstevníků může prohloubit fakt, že budou se svými elektromobily bojovat o několik málo sídlištních nabíječek, naopak jej třeba zmírní přístup k výhodným „klimatickým“ půjčkám. Nebo si představme nedávno vzniklou českou uhelnou komisi, která nebude mít o čem rozhodovat, protože kvůli tlaku Evropské komise zdraží emisní povolenky tak, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu