Dopis ze Zambie

ZambiePo osmihodinové jízdě po kvalitní asfaltové silnici z hlavního města Lusaky vystupujeme z autobusu dopravní společnosti, která si říká Power Tools (elektrické nářadí). Na nádraží v Kitwe se na nás sesypou naháněči, prodavači a taxikáři. Na pomoc nám přichází zimbabwský básník a uprchlík Mbizo Chirasha, který stejně jako my směřuje na filmový festival SOTAMBE (v překladu „Přijď a dívej se“).

Vysmlouváme taxi a naše první cesta vede do obřího obchoďáku Mukuba. Nestačíme se divit, před pár lety nemyslitelné věci jsou dnes v Africe standard. Když procházíte rozlehlými pasážemi Mukuby, mohli byste být kdekoli na světě. Muži ze zambijské vyšší střední třídy tu pijí čepované pivo a pojídají hamburgery se slaninou. Ženy si vybírají z nejnovější jihoafrické módy a děti se s výskotem projíždějí na elektrických lvech a buvolech. Zmínil jsem, že k drinku tu dostanete papírové brčko? Když vyjdeme před obchodní centrum, vidíme, že těsně vedle parkoviště plného nablýskaných toyot divoce hoří buš. Zatímco v horku plameny šlehají do úctyhodné výšky a tmavý kouř pokračuje nad město, rodiny na parkovišti poklidně skládají nákupy do kufrů aut.

Současná Zambie, stejně jako mnoho dalších zemí Afriky, je fascinující fúzí starověku a hypermodernity, je plná velkých kontrastů a extrémů. Ve vesnicích kousek od Kitwe a zdejších moderních obchoďáků zemědělci orají půdu pomocí volů a dřevěného pluhu, zdejší slumy ovládají gangsteři. Kitwe je druhé největší město v zemi, do které by se Česko…