Doba rozlomená válkou

Za celé 19. století neprošlo výtvarné umění tak bouřlivým vývojem jako během pouhých dvaceti let století následujícího. Ještě v roce 1908 oslavil Gustav Klimt ve Vídni šedesáté výročí korunovace mocnáře Františka Josefa I. výstavou, na níž představil své vrcholné secesní obrazy v čele s dnes legendárním Polibkem. Byla to manifestace okázalého „zlatého“ slohu, líbivostí přijatelného pro všechny od císaře po jeho posledního sluhu. O dvě dekády později Władysław Strzemiński ve Varšavě publikuje stať o nekompromisním směru pojmenovaném unismus. Za jediné a pravé umění v něm vyhlásí obrazy, na nichž se mohou „líbat“ jen jednotvárné plochy barev jeho geometrických kompozic.

Právě v letech 1908–1928 se v umění změnilo prakticky vše. Zvlášť dobře je to patrné při pohledu na tehdejší dění ve střední Evropě, která se rozpadem monarchie do mladých nástupnických států hledajících si svou novou tvář stala ideálním experimentálním prostorem moderního věku. Tenhle napínavý pohled nabízí výstava Rozlomená doba v Muzeu umění Olomouc. Hanácká instituce na přípravě rozsáhlého projektu spolupracovala s muzei a galeriemi v Krakově, Bratislavě a Pécsi, kam se výstava bude postupně přesouvat. A až se dočkáme i plánované doprovodné publikace, Rozlomená doba se zapíše mezi nejpřínosnější ohlédnutí za naší kulturní minulostí.

Český Edvard Munch

Autoři projektu Karel Srp a Lenka Bydžovská v Rozlomené době sklízejí, co v posledních letech zaseli. Jako…