Slyšet radioaktivitu
Skladatelka Hildur Guðnadóttir a její hudba k Černobylu mění podobu televizních soundtracků
Jaký je zvuk katastrofy? To byla první otázka, kterou si skladatelka Hildur Guðnadóttir položila, když si přečetla scénář k minisérii Černobyl. „Kdyby člověk mohl slyšet radioaktivitu, jak by zněla?“ ptá se řečnicky v rozhovoru pro The Reykjavík Grapevine, načež si odpovídá: „Radioaktivita je mocná a silná, přitom zcela tichá. Exploze elektrárny byla velká, ale její celkový dopad a následky byly neslyšitelné.“
Aby proměnila ticho v hudbu, rozhodla se pro dokumentární přístup. Vypravila se s nahrávací technikou do Litvy do odstavené Ignalinské jaderné elektrárny, jejíž reaktory jsou podobné těm černobylským, byla postavena ve zhruba stejné době a posloužila jako kulisa při natáčení seriálu. Oblékla si ochranný oblek a nahrávala místní zvuky s cílem zachytit, jaký je to pocit nacházet se v obřím a zlověstném prostoru. Výsledek byl ohromující a zcela zásadní pro úspěch celého seriálu z HBO.
Za hudbu k Černobylu, která je složená pouze ze skutečných zvuků a „hlasů“ potrubí, dveří a monstrózních hal, získala Hildur Guðnadóttir minulý týden televizní cenu Emmy a 12. října pak celý soundtrack poprvé naživo představí v rámci krakovského festivalu experimentální hudby Unsound. Ve stejnou dobu, kdy boduje s Černobylem, přichází do kin Joker, komiksový hit a nečekaný vítěz z Benátek. I do jeho příprav byla zapojená od samých počátků a opět jej pojednala po svém.
Úspěch autorky, violoncellistky a zpěvačky, která nenaplňuje zažitou představu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu