Pojďme už pryč

Zahraniční výbor Senátu vyzval vládu, aby Česko odešlo ze dvou postsovětských bank – Mezinárodní investiční banky (MIB) a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS). Tu samou věc již dříve premiérovi Andreji Babišovi bez efektu tlumočili američtí diplomaté.

MIB aktuálně buduje svoje zázemí v Budapešti, v zákulisí se mluví o tom, že by se časem mohla spojit s MBHS do jednoho velkého domu. Kořeny obou bank sahají do dob komunismu, bezpečnostní experti upozorňují, že centrála v Maďarsku by mohla fungovat jako místo, přes nějž by se do Evropské unie mohli snadněji dostávat ruští špioni a kde by se mohly prát špinavé peníze.

Senát proti vládě

Kvůli zmíněné obavě teď zahraniční výbor Senátu požaduje po vládě, abychom dál v bankách nepůsobili. „Mezinárodní investiční banka neslouží v první řadě nám, ale Ruské federaci. V době, kdy proti nám Rusko vede informační války, je načase začít jednat,“ říká šéf výboru Pavel Fischer. Česká vláda již v říjnu 2017 rozhodla, že opustí druhou z bank, MBHS, nikdy k tomu však nedošlo.

Součástí bank se země stala jako jeden ze satelitů Sovětského svazu, deklarovaným cílem měla být „podpora socialistického hospodářství“. Maďarský bezpečnostní think tank Political Capital uvedl, že instituce měly i další roli: maskovaly pobyt příslušníků sovětských tajných služeb ve východním bloku i na Západě.

Tak by mohly fungovat, tvrdí bezpečnostní experti, banky i nyní. Budapešťská pobočka má mít podobné postavení, jaké mají běžná diplomatická zastoupení. Sovětský svaz si kdysi prosadil registraci MIB při OSN, od té doby má banka nárok na diplomatickou ochranu před zákony země, v níž sídlí. Sídlo banky a hmotný majetek nebudou v Maďarsku podléhat běžné bankovní kontrole, policie nebude mít možnost do instituce vstoupit, s jejím vpuštěním musejí představitelé banky souhlasit. Stejné výsadě se budou těšit i zaměstnanci banky a také její hosté. Tito mají mít na její půdě diplomatickou imunitu, což zároveň usnadňuje špionážní aktivity.

Otázka je, jak se vláda Andreje Babiše k usnesení Senátu postaví. Ministr zahraničí Tomáš Petříček to nechtěl přímo komentovat, jeho mluvčí řekla, že další postup je hlavně na ministerstvu financí. To zatím účast Česka v bankách hájí, argumentuje, že MIB „podporuje české podniky“. Jedná se zhruba o třicet firem.

„Ministerstvo financí v tuto chvíli nebude komentovat stanovisko pouze jednoho z výborů Senátu,“ řekla Respektu šéfka financí Alena Schillerová s tím, že se k bankám bude vyslovovat ještě senátní výbor pro hospodářství (ministryně také uvádí, že umístění banky v Maďarsku pomůže její evropeizaci).

Senátoři mají tváří v tvář této opatrnosti v rukávu trumf v podobě toho, že přesun MIB do Maďarska se v Česku řídí mezinárodní smlouvou, která podléhá schválení Poslanecké sněmovny a Senátu.

Horní komora chce o věci jednat na konci října a zdá se, že souhlas nevydá. Kdyby k tomu došlo, nepovede to k přímo k vystoupení z banky, vláda se ale dostane pod větší tlak svůj dosavadní postoj k institucím případně revidovat. V kuloárech se jako nejčastější důvod, proč ministři dosud trvali na členství v bankách, skloňuje obava, že Česko by odchodem přišlo o kapitál, který dosud do bank vložilo v řádu desítek milionů eur. To se v minulosti stalo například Polsku.