Meditace je báječná, ale…
Tři hnidopišské poznámky na okraj globálního trendu
A tenhle znáte? Potkají se dvě starší dámy a jedna se zdvořile optá: „A copak dělá váš mladej?“ „Ale, ani se neptejte,“ mávne rukou ta druhá. „Celé dny medituje.“ „Aha,“ pokývá chápavě hlavou první a pak dodá pro povzbuzení: „No, zase je to lepší, než kdyby jen seděl na zadku a nedělal nic.“
Jak možná tušíte, vtip pochází z devadesátých let, kdy meditace v očích většiny populace ještě představovala trochu bizarní kratochvíli poblouzněných spirituálních hledačů. Časy se ale mění. Obrovský boom v posledních dekádách meditaci proměnil v široce rozšířený a mnoha zdravotními autoritami doporučovaný nástroj, jak v hektické době svůj život trochu harmonizovat.
Chvílemi se jeví až jako zázračný všelék, který podle různých studií dokáže třeba snižovat stres, léčit depresi, úzkost nebo následky traumatu, předcházet cévním chorobám či zvyšovat pracovní produktivitu. Spolu s nadšením ale v poslední době zaznívá na adresu meditace i pár kritických výhrad, které stojí za to nepřeslechnout. Vybrali jsme pro vás tři nezajímavější.
1. Výzkum je chatrný
Pozitivní účinky meditace bývají často dokládány vědeckými výzkumy, kritici ovšem namítají, že tohle bádání nemá většinou solidní základ. Předloni například patnáct předních psychologů publikovalo společně článek, v němž prohlásilo, že vědecké důkazy účinnosti tzv. meditace všímavosti (mindfulness), na Západě zdaleka nejpopulárnější metody, jsou „žalostně nedostatečné“.
Studie, které si snadno získávají pozornost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
