0:00
0:00
1. 9. 20192 minuty

Všechno už víme

Komunistům není sebevětší špína spojená s jejich minulostí dost velká, aby se jí štítili

I česká rozdělená společnost má několik pojítek, která se zdají nevšedně pevná. Pokud jedním z nich je do určité míry i vztah k minulosti, zásluhu na tom má Milada Horáková, výjimečná žena, která by svého času vynikala v jakékoli evropské společnosti, natož v té české.

Vystudovaná právnička vstoupila v necelých třiceti letech do politiky, kde se věnovala rovnoprávnosti žen a potírání sociálního znevýhodnění. Cestovala, uměla jazyky, v politice se prosadila. Na začátku války byla zatčena, vyslýchána a mučena na gestapu. Na svobodu se dostala až v roce 1945. Po osvobození se stala elitní političkou poválečné republiky, založila ženskou organizaci a ženský časopis. Komunistická strana v ní viděla nebezpečí a po známém vykonstruovaném procesu ji nechala popravit a s ní i ukázku toho nejlepšího, čím se tehdy česká společnost projevovala.

↓ INZERCE
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Tenhle známý exkurz do tragické minulosti je vhodné zopakovat paradoxně jako připomínku naopak toho nejhoršího, co ze sebe vydává česká společnost dnes. Tím je bezbřehá cynická sprostota činovníků Komunistické strany Čech a Moravy, tedy nástupců těch, kteří bezúhonnou Miladu Horákovou z důvodů svých mocenských totalitních plánů popravili.

První místopředseda zmíněné strany Petr Šimůnek minulý týden v debatě Televize Seznam zopakoval sprostou a hlavně vylhanou tezi své stranické kolegyně Semelové, že Milada Horáková si za popravu mohla sama a k vině se přiznala.

Svoboda slova podobné nehoráznosti staví do prostoru legálnosti a těžko si na ni stěžovat. Sami komunisti z veřejného prostoru bohužel hned tak nezmizí, tichá účast na vládnutí z nich dělá vyhledávané respondenty, například při schvalování státního rozpočtu. Nicméně není důvod, aby se bolševici jako arbitrové vyjadřovali k minulosti a veřejnost zvědavě čekala, co skandálního zase utrousí. Vlastně už všechno víme: jde o lidi, kterým sebevětší špína spojená s jejich minulostí není dost velká, aby se jí štítili.

S tímto konstatováním vám, vážené čtenářky a čtenáři, přeji inspirativní čtení nového vydání Respektu.

MAREK ŠVEHLA

zástupce šéfredaktora


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].