Někdejší šéf Domu umění města Brna Radek Horáček nyní vede na Masarykově univerzitě katedru výtvarné výchovy a pro svého zaměstnavatele napsal (s pomocí šesti spolupracovníků) knížku o sochách, které do brněnských ulic a veřejných míst přibyly během posledních třiceti let. K jejich překvapivé hojnosti přispěly tři faktory: na sochařskou výzdobu města magistrát pravidelně vypisuje soutěže, některé plastiky tu zůstávají po četných sympoziích a v neposlední řadě je ve svém rozsáhlém areálu umisťuje samotná Masarykova univerzita.
V knize chybí mapa, přesto se dá použít jako unikátní průvodce doposud opomíjeným brněnským fenoménem. O každé soše si čtenář může udělat doslova plastický obrázek. Třeba o Mozartovi umístěném před Redutou od Kurta Gebauera, který do města přibyl v roce 2008 jako první výstup akce Sochy pro Brno. Gebauer ho vymodeloval podle syna svých přátel-hudebníků, přičemž „sám chlapec zpíval ve sboru, a proto ochotně při realizaci Mozarta vypomohl“. Méně zábavným detailem je připomínka vzniku tři roky starého pomníku Jana Skácela od Jiřího Sobotky: „Pražský sochař Michal Blažek projevil bouřlivě svůj nesouhlas s rozhodnutím poroty a verbálně napadl jednoho z členů tohoto poradního sboru, a to tak vulgárně, že to překročilo veškeré meze etiky.“
Obálku knížky zdobí fotografie možná vůbec nejlepší porevoluční sochy v Brně. Ve vstupu do kampusu Masarykovy univerzity najdeme dílo Krištofa Kintery Red is coming z roku 2007, které podle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
