Kouřové signály

Zpráva o prvním úmrtí člověka na následky vdechování páry z elektronických cigaret, která přišla na sklonku týdne ze Spojených států, se dá číst různým způsobem. Třeba s klidem: jedna oběť po více než deseti letech, kdy lidstvo vcelku intenzivně „vapuje“, jak se elektronickému kouření říká, je nesrovnatelně méně než bilance kouření cigaret, kterému za tu dobu podlehly miliony lidí. Anebo naopak znepokojeně: během jednoho léta přijaly americké nemocnice už dvě stě pacientů s neznámou a závažnou plicní nemocí způsobenou vapováním, jejímž příčinám nikdo nerozumí.

Pro téma elektronických cigaret je tahle dvojakost příznačná. Část odborníků (například většina těch britských) na ně dosud hledí s nadějí jako na relativně neškodný prostředek nikotinového uspokojení, který může část kuřáků odvést od mnohem nebezpečnějšího návyku. Britské nemocnice, které kompletně zakázaly pacientům kouření, ve svých areálech povolují prodej a následné užívání elektronických náhražek.

Jiná část odborníků (například většina těch amerických) naopak považuje kouření na baterku stále víc za vážné zdravotní riziko, zejména pro děti a středoškoláky, kteří v designových hračkách s vysokým obsahem nikotinu našli zalíbení. Město San Francisco z tohoto důvodu dokonce zakázalo jejich prodej.

Díl pravdy mají nejspíš obě názorová křídla. Letité zkušenosti ukazují, že v politice regulace návykových látek nefungují extrémy – ani ten tolerantní, ani ten přísný. Démonizovat e-cigarety znamená zavírat řadě…