Zvýšení – ale bez záruky

Týden před začátkem školního roku má Štefan Klíma, ředitel víceoborové střední školy v Mladé Boleslavi, v platových tabulkách víc neznámých, než by mu bylo milé.

Peněz na platy je podobně jako v jiných školách víc, ale stále to není dost. „Zatím mi dvanáct a půl úvazku chybí,“ shrnuje Klíma jeden z problémů, který na něj po prázdninách ve škole čeká. Háček souvisí s reformou financování škol, která od příštího roku zasáhne celou zemi a může leckde výrazně zamíchat s tím, co pedagogická obec i rodiče školáků berou v současnosti jako jistotu. Tedy že do dlouho opomíjeného školství jde víc peněz, které se automaticky promítnou i v platech učitelů. Bylo by přitom načase – se mzdovým vývojem v jiných sférách ekonomiky školství pořád sotva drží krok.

Vítězové a poražení

Na Klímově škole je spojeno několik oborů, v jednom areálu se mísí učni na pekaře a cukráře spolu se studenty informačních technologií a pedagogiky. Složitější struktura školy může být jedním z vysvětlení, proč v prvním rozpisu z ministerstva ředitel nenalézá vše tak, jak si představoval.

Existuje však ještě jiný možný důvod. Smyslem reformy je skoncovat s rozdělováním peněz podle počtu žáků, což z dnešních vítězů systému může udělat od příštího roku poražené a naopak. Stávající systém vyhovuje hlavně školám, o které je zájem. Vyšší počet dětí znamená větší přísun peněz, při jejichž dělení má ředitel větší volnost, než jakou má mít od příštího roku. Častý postup plných škol spočívá v tom, že práci…