Zemanova letní válka

Minulé úterý, den poté, co překvapil politickou scénu a fakticky ukončil letní vládní krizi, seděl místopředseda ČSSD Michal Šmarda ve své kanceláři starosty Nového Města na Moravě a při rekapitulaci dění posledních měsíců se uvolněně usmíval. Tříměsíční marné čekání na prezidentův souhlas s jeho nominací do funkce ministra kultury skončilo. „Raději budu hlavou v Novém Městě než ocasem v celé České republice,“ oznámil Šmarda a vrátil se na svou radnici.

Z pohledu člověka, který strávil prázdniny na dovolené v zahraničí a českou politiku příliš nesledoval, to dnes vypadá, jako by se nic nestalo. Tváří se tak nejen premiér a prezident, ale i vedení ČSSD. Miloš Zeman čtvrt roku odmítal schválit premiérův návrh na doplnění vlády, mluvilo se o bezpříkladném porušování ústavy, a najednou krize zmizela, jako by se nic nestalo a o nic nešlo. Řada lidí pohybujících se v české politice je však přesvědčena, že v letním přetahování o ministra kultury šlo o důležité věci. A že je důležité vědět, kdo vyhrál a kdo byl poražen.

Šachista prošel

Za uklidnění situace ve vládě může rozhodnutí šéfa ČSSD Jana Hamáčka nominovat na rezort kultury Lubomíra Zaorálka.Hamáček se podle sociálních demokratů pro Zaorálka rozhodl právě proto, že by jeho jméno na Hradě mohlo po neúspěšném pokusu se Šmardou projít. Důvody sociální demokraté shrnují prostě: Lubomír Zaorálek byl už jednou ministrem a jmenoval ho právě Miloš Zeman. V době, kdy byl Zaorálek ministrem, se navíc se Zemanem…