Stud a pýcha létání

Cestující mířící letos v červnu domů z dovolené v Turecku zažili na palubě letadla nepříjemné chvilky. Nad domovskou Ostravou se dozvěděli, že nejde přistát: horko totiž roztáhlo betonové bloky tamní ranveje a dosednout na vzniklé hrboly znamenalo riskovat havárii. Let byl odkloněn do Brna, další letadla pak v Ostravě přistávala na zkrácené dráze. Problém se nakonec podařilo vyřešit – rozpálená dráha se ochladila pomocí vodních stříkaček –, nicméně zpráva přitáhla k ostravskému letišti pozornost. Jeho kondice totiž rozhodně neodpovídá podobě, již před více než deseti lety slibovali strůjci jeho přestavby z bývalého vojenského areálu Mošnov na mezinárodní letecký uzel Leoše Janáčka.

Tato přestavba stála zhruba tři miliardy korun, a v roce 2014 dokonce kraj dotáhl až k odletové hale elektrifikovanou železniční dráhu. Představa byla, že Janáčkovo letiště každý rok odbaví víc než 1,5 milionu cestujících. Realita je ale třikrát nižší – cestující odtud mimo dovolených mohou vyrazit pouze dvakrát týdně do Londýna a letiště za posledních pět let vytvořilo finanční ztrátu 155 milionů korun.

Proto vzbudilo údiv nedávné oznámení Moravskoslezského kraje, že chce další částkou až 200 milionů korun ročně dotovat letecké spojení Ostravy s trojicí velkých letišť v sousedních zemích – s Mnichovem, Varšavou a Vídní. Regionální letiště v Česku dnes kromě soukromého brněnského prodělávají všechna, a to k nám ještě nedorazil nastupující trend vnímat leteckou dopravu kvůli jejím emisím a vlivu na klimatickou změnu jako něco, co by si měl člověk před nástupem cesty velmi rozmyslet. Dotovat něco takového stovkami milionů ročně nebudí mezi ekonomy a ekology logicky velké nadšení. Ostrava však do svého plánu přesto vkládá velkou naději.

Dřív Dubaj, nyní Mnichov

Jistá zkušenost už tady byla. Před posledními volbami do krajského zastupitelstva otevřelo v září 2016 tehdejší vedení kraje dotovanou linku z Mošnova do Spojených arabských emirátů. Cílem bylo přilákat z Dubaje na Ostravsko tamní byznysmeny. Brzy se však ukázalo, že letenky na spoj si kupovali pouze a výhradně čeští výletníci, arabský byznys nedorazil a nové vedení kraje dlouhodobě ztrátovou linku po dvou letech zrušilo.

Otcové tehdejšího rušení ale teď přicházejí s mnohem velkorysejším plánem: až 200 milionů korun ročně s úvazkem na čtyři roky chtějí přispět těm, kdo zajistí, aby se z Ostravy létalo do tří zmíněných destinací aspoň dvakrát denně. „Pokud se nám podaří tyto linky rozlétat, mohli bychom být do budoucna v zisku,“ doufá ředitel ostravského letiště Jaromír Radkovský. Na plánu dotací se sám podílel a je samozřejmě přesvědčen, že investice se kraji vyplatí. Už takhle se v posledních letech podařilo zlepšit finanční výsledky letiště, a dotované linky by mu podle ředitele hodně pomohly.

Výběru dotovaných destinací totiž předcházela analýza zkoumající, co by nejvíce pomohlo zahraničním firmám, jež v Moravskoslezském kraji působí. „Když byla letos pro malý zájem cestujících zrušena nedotovaná letecká linka z Ostravy do Prahy, přišli za mnou během čtvrt roku tři ředitelé významných zahraničních firem v regionu se stížností, že jim zde možnost leteckého přesunu chybí. Kdyby to prý věděli, možná by se sem vůbec nepřesouvali,“ vzpomíná krajský náměstek pro dopravu Jakub Unucka (ODS), z jehož iniciativy si kraj udělal rozbor, jaké spojení by zdejším zahraničním firmám nejvíce pomohlo. Jde o interní dokument, ale jeho výsledkem prý je, že investoři touží po možnosti rychle se dostat na některé z velkých letišť v okolí Ostravy, odkud by pokračovali dál. Kromě toho zástupci kraje argumentují tím, že podpora leteckých linek z veřejných peněz není v Evropě ničím výjimečná.