Noc odpoledne

Lidská bytost věří mnohem více smyslům než abstraktním pojmům. Zřejmě máloco vzruší běžného člověka méně než údaje o stovkách km2 vykáceného pralesa vzdáleného tisíce kilometrů. Jinak tomu není ani v Brazílii, kde si většina lidí skutečně neláme hlavu nad tím, co se děje v „jejich“ Amazonii. Třeba obyvatelé dvacetimilionového Sao Paula to tam mají přibližně tak daleko jako Pražané k hořícím lesům v Portugalsku. Sami posuďte, jak moc držíte palce portugalským hasičům.

Jiná situace nastane, když deštný prales vzplane takovou měrou jako letos. Dým se z „plic Země“ minulý týden vyvalil právě směrem k Sao Paulu a promíchal se nad ním s frontální oblačností tak, že ve čtyři hodiny odpoledne nastala noc. Rázem bylo po lhostejnosti. Brazilská média neřeší už několik dní nic jiného než desítky tisíc požárů v amazonském pralese, dvojnásobný počet než loni.

Kdo požáry založil, je na takové rozloze nemožné zjistit. Většina z nich hoří v oblastech „dobytých“ moderním člověkem, má se tedy za to, že prsty v nich mají lidé. V Brazílii se v tuto roční dobu přes úřední zákaz běžně vypalují pastviny, jiní farmáři zapalují lesy ve snaze zahladit stopy po nepovolené těžbě dřeva. Část požárů jistě vznikla nedopatřením nebo přirozeně. S nečekaným vysvětlením pak přišel prezident Bolsonaro, podle nějž desítky tisíc ohňů založili ekologičtí aktivisté, aby se mu pomstili.

Pravděpodobné naopak je, že děsivý rozsah kalamity souvisí s neochotou  vlády vymáhat ochranu deštného pralesa. Bolsonaro…