0:00
0:00
Dopis z…25. 8. 20194 minuty

Dopis z Niamey 

Tabaski

Soňa Jarošová

Přípravy na „Velký svátek“ bylo letos jako každoročně možné pozorovat dobrý týden dopředu. Centrem všeho dění se začátkem srpna stala dobytčí tržiště. Pastevci z širokého okolí sváželi do měst své berany a beránky a několik dní to vypadalo, že počet skopců převyšuje počet obyvatel. Se svázanýma nohama bezmocně vykukovali z kufrů osobních aut i taxíků, shlíželi ze střech minibusů, na kterých po nezbytnou dobu nahradili zavazadla cestujících, a samozřejmě byli převáženi na motorkách, podle modelu stroje (a odvahy řidiče) někdy i dva najednou.

Skopové se totiž tradičně konzumuje během významného islámského Svátku oběti (Íd al-adhá, jinak také Íd al-kabír), jemuž se v západní Africe říká Tabaski. A to nikoli ve spojitosti se známou louisianskou omáčkou Tabasco (ačkoli se maso podává notně okořeněné). Termín tabaski se rozšířil ze senegalského jazyka wolof, kam doputoval přes Mauretánii od Berberů, kteří slovem tafaska označovali prostě „svátek“. Berbeři to ovšem měli zase od latinsky hovořících křesťanů (ze slova pasqua), vycházejícího z hebrejského pesach. Etymologicky i gastronomicky se tak protínají tři svátky různých náboženství, přičemž muslimové si nepřipomínají vyvedení národa z Egypta ani Kristovo zmrtvýchvstání, ale Ibrahímovu oběť berana Bohu. Jak ale čtenáři jistě vědí, Ibrahím není nikdo jiný než Abrahám, který se původně chystal obětovat syna Ismaela (Izáka), než zakročil anděl Džibríl (Gabriel) a místo chlapce nastrčil chudáka berana…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc