Představme si zemi, kterou napadla neznámá plíseň plíživě ničící úrodu i potraviny. Vědci problém popíší na tisíci stranách, zprávou ovšem nikdo nemá čas se prokousávat. Ostatně i její čtyřicetistránkové shrnutí je plné komplikovaných odhadů pravděpodobnosti a vzájemně si protiřečících údajů. Politici tak zůstávají v klidu. Koneckonců, ve zprávě také stojí, že léky sice nedokážou plíseň úplně zastavit, některé ale proti ní účinkují. A v zemi je pořád dvaapůlkrát víc lidí s nadváhou než podvyživených, třetina jídla navíc končí v popelnicích. Tak o co jde? Omezíme plýtvání, podpoříme výzkum, někdo zhubne a bude zase dobře. Zemědělské výnosy přece dosud stále rostly a všechny problémy se podařilo vyřešit. Hlad nehrozí.
Pokud bychom „zemi“ psali s velkým Z, mohl by být předchozí odstavec popisem současného světa sužovaného klimatickými potížemi. Nejnovější zpráva vědeckého panelu OSN zveřejněná minulý týden (podrobně na str. 59–62) pak mimo jiné popisuje souvislosti mezi produkcí potravin a globálním oteplováním. Přichází s četnými varováními, zároveň je ale komplikovaným, pro politiky nesrozumitelným textem postrádajícím jasný apel i časový plán nejdůležitějších opatření, která je potřeba teď hned realizovat.
Nelze se tak ubránit dojmu, že se její vyznění se skutečným rozsahem problému míjí. Jak si poradit třeba s informací britských klimatologů, že pokud se planeta ohřeje o čtyři stupně, pak lidé v tropech a části subtropů už nebudou moci pracovat venku, tedy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu