Hůř a hůř

Z Česka, kde ekonomika už šestým rokem slušně roste, to může vypadat jako nemístné strašení. Nová čísla z Evropy ale dávají za pravdu skeptikům, kteří říkají, že nic neroste do nebe. „Výhled je horší a horší,“ konstatoval před dvěma týdny končící šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, když hodnotil aktuální vyhlídky eurozóny, za jejíž stabilitu jeho instituce zodpovídá. Razantní slova leckoho zarazila, každopádně si však získala velkou pozornost. A podle posledních zpráv právem.

Útlum z Německa

Data Eurostatu z minulého týdne ukázala, že hrubý domácí produkt v 19 zemích používajících euro povylezl v druhém čtvrtletí jen o zanedbatelných
0,2 procenta. Proti začátku roku je to zpomalení na polovinu, tedy zklamání. Podobné zvolnění – z 0,5 na 0,2 procenta – Eurostat naměřil i za celou Unii.

Příkladů, jak se tato obecná čísla projevují v praxi, lze najít dost. Výroba aut se v Německu po letech růstu propadla v prvním pololetí o 12 procent, což se vysvětluje souběhem několika negativních jevů – americkými cly, útlumem v Číně kvůli obchodní válce s USA nebo přetrvávající hrozbou tvrdého brexitu. Znepokojivých zpráv o tom, že nikdo neví, co bude, si všimli i evropští zákazníci, což vede k menší chuti utrácet a všeobecné skepsi. Poslední prognózy z respektovaných míst, jako je německá Bundesbanka nebo berlínský ekonomický institut DIW, mluví rovnou o tom, že Německo je možná už právě teď v recesi.

V případě automobilek se pokles potkává s nákladnou transformací…