Dopis z Východního Timoru

Pláže Východního Timoru jsou mimo hlavní město Dili překvapivě čisté a téměř liduprázdné. Ve výhni nedělního odpoledne se hned za městem na kilometr dlouhé pláži Dolok oan s jasně žlutým pískem ve stínu stromů usadilo jen několik málo místních rodin. Nikdo se nekoupe, lidé si vesměs jen povídají, smějí se u doneseného oběda a občas okřiknou hlučné děti pobíhající na pláži. Ve vodě jsem sám a daleko se nezdají jen rodiny na pláži, ale i starosti s pomalu se rozbíhajícím projektem.

Druhý den v kanceláři při procházení statistických údajů o zemi náhodou narazím na nečekanou informaci – v zemi za posledních deset let dvacetkrát vzrostl počet útoků mořských krokodýlů na člověka. V zemi s 1,2 milionu obyvatel je každý měsíc hlášeno alespoň jedno úmrtí na krokodýlí útok. Čísla se mi ihned spojují se vzpomínkou na včerejší koupání v moři a prázdnou pláž. Začínám pátrat dále a objevuji příběh spojující krokodýly se samotnou identitou Východního Timoru.

Podle dávného mýtu o původu země je ostrov zkamenělým krokodýlem Lafaek Diak (v překladu „dobrý krokodýl“), který se z přátelství s lidským chlapcem obětoval a nechal po své smrti vzniknout ze svého těla ostrov Timor. Timořané dodnes používají pro označení krokodýla slovo „abo“, což v místním jazyce tetum je zároveň výraz pro prarodiče. Zabít krokodýla je v zemi nejen nezákonné, ale je to i kulturní tabu. Krokodýli jsou na Timoru natolik uctíváni, že rodiny obětí se často zdráhají o útoku i mluvit s úřady. Mnozí místní totiž…