Autorádio se rozezní hned, jak naskočí motor, Gleb od volantu bleskurychle přeladí a glosuje skladbu: „Pustíš rádio a hned v něm hraje špatný slovenský rap.“ Píseň během vteřiny vypne a jeho BMW se pomalu začne prokousávat provozem na bratislavské Miletičově ulici. Třída na rozhraní starých a nových rezidenčních čtvrtí se pomalu stává živým centrem a nezařaditelný rapper Gleb tu je dobře zabydlený. Útulnou kancelář zde má jeho vydavatelství F*CK THEM, kolem něhož se soustředí celá nová generace slovenských rapperů, a na vietnamské bistro v nedaleké tržnici, kam míří na oběd, nedá dopustit.
Glebovy písně rapované rychlopalnou kadencí naopak člověk ze slovenského rádia během dne sotva uslyší. Nejsou to líbivé, po srsti hladící kusy. Nic to ale nemění na tom, že jeho největší hity mají na YouTube miliony zhlédnutí. Popularitu si vydobyly kombinací průrazného elektronického zvuku a vypravěčskou bravurou spojenou s dokonalým pozorovacím talentem. Tyto kvality činí ze sedmadvacetiletého Gleba jednoho z vůbec nejoriginálnějších rapperů česko-slovenského prostoru, který s přehledem vyprodává koncerty v obou zemích.
Nové album Gauč Storytelling nabízí vtipné i drsné zápisky z turné, městské drobnokresby, vzpomínky na dospívání i mistrovské, sebeironické popisy mizantropických nálad. Většina rapperů má v oblibě motivační nebo chvástavý tón a říká svému okolí: Koukněte na mě, jsem lepší, úspěšnější, schopnější, bohatší než vy. Gleb s tímhle proudem nejde. Nestaví na odiv…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu