Členská země NATO nakoupila nejmodernější systém protiletecké a protiraketové obrany od hlavního soupeře západní aliance. Tento prostý fakt je natolik třaskavý, že na úvod článku není třeba další dramatizace. Realita je taková, že do Turecka předminulý týden dorazila první část ruského systému S-400 a Konstantin Makienko, přední ruský bezpečnostní expert citovaný listem Financial Times, to považuje za „potenciálně tektonické přeskupení globálních spojenectví“.
Kořeny rusko-tureckého sbližování leží v neúspěšném převratu proti Recepu Tayyipu Erdoğanovi před třemi lety. V okolí tureckého vladaře i mezi většinou jeho příznivců převládl názor, že USA měly v pokusu o puč prsty nebo mu přinejmenším fandily. Podezření posílila neochota Američanů vydat v Pensylvánii žijícího klerika Fethulláha Gülena, jehož Ankara z organizace povstání podezírá. Naopak Vladimir Putin jako první zahraniční státník zatelefonoval Erdoğanovi, podpořil ho a pozval jej do Moskvy. Už tam nejspíše přišla řeč na nákup ruské protiletecké obrany a příležitostí k dalším hovorům bylo dost: podle Kremlu se oba prezidenti od července 2016 sešli 23krát a 52krát si telefonovali.
Protiamerické nálady v Turecku posílila těsná spolupráce USA s kurdskými milicemi v Sýrii. Erdoğan – a s ním většina Turků – je považuje za součást kurdské teroristické organizace PKK a existenční hrozbu. Američané stížnosti nevyslyšeli a poslali Kurdům nové zbraně, potřebovali zkrátka spolehlivého spojence v boji s Islámským státem.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
