Už zase ten třes

Nic konkrétního o něm známo není. Kancléřka občany ujistila, že se cítí dobře. „Znám odpovědnost, která se pojí s mojí prací, a podle toho jednám,“ dodala. Mnohé německé novináře to uspokojilo: týdeník Die Zeit se zdraví kancléřky dosud v tištěném vydání nevěnoval, konzervativní deník Die Welt v komentáři napsal, že prohlášení kancléřky tu je a „více detailů věci neprospívá – a nemají veřejnost co zajímat“.První i druhý třes se dal lehce odbýt odkazem na chvilkovou slabost, konkrétně na dehydrataci. Když se ale minulou středu Angela Merkel na veřejnosti třásla potřetí během tří týdnů a následující den při návštěvě dánské premiérky při poslechu hymny raději zůstala sedět na židli, tak se zdravotní stav nejmocnější evropské političky zákonitě stal středem pozornosti.

Německo má jinou politickou kulturu než například Spojené státy, kde jsou informace o zdravotním stavu prezidenta veřejné. Soukromí politiků bývá u našich sousedů více chráněné, média diskrétnější. Během dlouhé kariéry kancléře Willyho Brandta se voliči nedozvěděli, že trpěl depresemi, nepsalo se ani o častém omdlévání kancléře Helmuta Schmidta. Ten až v roce 2014, tedy více než třicet let po odchodu z funkce, veřejnosti sdělil, že během svého úřadování skoro stokrát ztratil vědomí a jeho spolupracovníci či manželka ho často našli ležícího na podlaze.

Merkel si na diskrétnost svých spolupracovníků také potrpí. Skoro nic se například neví o tom, jak si politička, která tento týden oslaví 65. narozeniny,…