Jak to ministryně Schillerová myslí s brutalismem

„Architektonická jedinečnost komplexu bude zachovaná,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová v pátek na tiskové konferenci k hotelu Thermal. Karlovarský Thermal ve správě jejího resortu je v dezolátním stavu a chystá se rekonstrukce. Zatím však probíhala netransparentně, bez architektonické koncepce a bez ohledu na původní dílo architektů Věry a Vladimíra Machoninových.

Nyní to vypadá na změnu: ministryně mluvila o hotelu jako o památce a řekla, že se (o den dříve) poučila o stylu brutalismu, v němž je vystavěn. Slíbila repasování původního nábytku a uměleckých děl. Slíbila také obnovení jednoho patra pokojů v původní podobě. Na tiskové konferenci byly rovněž zveřejněny vizualizace bazénové části – všude figurovala původní křesla, světla a další detaily.

Vizualizace a rétorika je tedy nová. Pro Thermal to ovšem nic moc neznamená. Rekonstrukce stále nemá architekta.  Projektové práce zatím provádí firma Energy Benefit Centre, což je inženýrská firma specializovaná na zateplení, ne na náročné rekonstrukce interiérů. Neví se ani, kdo je autorem nových pokojů, které byly novinářům prezentovány – ze smluv vyplývá, že to je architekt Alexander Mikoláš, známý nepřítel architektury Thermalu; na základě jeho posudku nebyl hotel prohlášen za památku.

Jak bude vypadat rekonstrukce bazénu, je také otázka. Od léta jej má v pronájmu společnost Saunia, která zde vybuduje saunové centrum. Jak ovšem dopadne bazén, jediná plavecká padesátka v Karlových Varech? Ředitel Saunie Jan Holeček slibuje „zachování půdorysu bazénu“. Jak však připouští, je možné, že bude rozdělen na několik částí. Plavci by v tom případě měli smůlu. Podobné je to s vizualizacemi: „Vypadají nadějně, ale nepředbíhejme - nejsou to architektonické projekty, na kterých záleží nejvíc,“ píše v prohlášení k tiskové konferenci iniciativa Respekt, Madam, kterou na obranu architektury Thermalu založili vnoučata manželů Machoninových, Jan a Marie Kordovští.

Teprve až se něco ze slibů a obrázků změní v realitu, bude možné říct, jak to ministryně Schillerová myslí s brutalismem vážně.  Zatím platí spíš stav zachycený v následujícím článku, který v této souvislosti odemykáme:

Čtrnácté patro hotelu Thermal v Karlových Varech. Dveře číslo 1417 jsou ze dřeva a zdobí je výrazná kresba letokruhů. Číslo je uvedeno speciálně vytvořeným písmem Thermal. Vedlejší dveře 1418 jsou z dřevotřísky potažené fólií s „dřevěným“ vzorem. První jsou původní, ty druhé úplně nové. A za nimi i nově zařízený pokoj, začátek dlouho očekávané rekonstrukce festivalového hotelu.

Než dveře otevřeme, je čas si připomenout, co všechno je Thermal. Hotel byl postaven mezi lety 1967–1976 jako nové sídlo mezinárodního filmového festivalu. Autory návrhu byli architekti Věra a Vladimír Machoninovi a jejich sedmnáctipatrová věž Karlovy Vary jednou provždy změnila. Někdo Thermal proklínal, někdo ho obdivoval; dnes se ale už napevno usadil v dějinách architektury jako ceněná ukázka brutalismu.

Stavba však čtyřicet let po dokončení potřebuje rekonstrukci. Prvním příslibem je právě pět nových vzorových pokojů ve 14. patře, které byly dokončeny těsně před letošním festivalem. Změnit se ale má skoro vše. Zastaralá klimatizace a topení. Budovu čeká výměna oken a zateplení. Rekonstruovat se budou pokoje od desátého patra výše, chodby, bazén, přibude restaurace, měnit se má kongresová a administrativní část, lobby bar a recepce.

Když architekti Machoninovi hotel navrhovali, všechno tu spolu souviselo – od fasády po křesla. Podle jednotného konceptu byly vyvedeny nápisy i skleničky v restauraci. Experimentovali s novými materiály, spolupracovali s nimi přední designéři a výtvarníci. Teď je to jinak. Rekonstrukce cenné stavby nemá architekta, který by zajistil, že se promyšlená brutalistická krása nezničí. „Rekonstrukci paláce, kterému se jeho architekti denně věnovali čtrnáct let, nelze provést bez ucelené koncepce a pečlivého dohledu nad každým rozhodnutím,“ píše se v otevřeném dopise představenstvu hotelu, který napsali Marie a Jan Kordovští, vnoučata původních autorů – na ochranu díla svých prarodičů založili iniciativu Respekt Madam.

Když chybí architekt

„Thermal je jen jeden. Jeho rekonstrukci by měl vést architekt, který má s takovou prací zkušenost a který pokud možno dokázal, že k ní přistoupí citlivě,“ souhlasí předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl – to by měla být i podmínka ve výběrovém řízení. A architekt rekonstrukce by pak měl spolupracovat s architektkou Věrou Machoninovou, která má na projekt autorská práva. S Thermalem je to ovšem jako s většinou staveb ze stejné doby. I když je architektonicky ojedinělý, není to památka. Zároveň má řadu provozních problémů, které se v době vzniku neřešily – například požadavky na požární bezpečnost a na energetické úspory jsou dnes radikálně přísnější. A záleží především na majiteli, jak bude při rekonstrukci postupovat. Je na něm, jestli a jakého si najme architekta.

Autorská práva jsou těžko vymahatelná a obejít původní autory je snadné – tady stačilo prostě jim projekt neukázat. Devadesátiletá autorka je ovšem stále při síle a domáhá se dokumentace i prostřednictvím svých vnoučat. „Už rok a půl se snažíme projekty získat, ale zatím jsme nic neviděli,“ říká vnučka Marie Kordovská. V Česku je to skoro modelová situace, která se opakuje.

Nejznámějším příkladem je pražský Transgas, v jehož případě to skončilo zbouráním. Týká se to ovšem desítek dalších budov – namátkou jmenujme Kongresové centrum (bývalý Palác kultury) v Praze, budovy bývalých podniků zahraničního obchodu, jako je Strojimport, Kovo nebo Koospol, socialistické obchodní domy jako Dům bytové kultury v Praze (stejně jako Thermal dílo manželů Machoninových), Prior v Pardubicích, Labe v Ústí nad Labem, Dyje ve Znojmě, kulturní domy v Žatci či České Lípě.

Ve výčtu by se dalo pokračovat, jsou to stavby různých architektonických kvalit a různě využívané. Někdy se novými úpravami spíš vylepší, někdy se z nich stanou paskvily. Je to pouze na majiteli. V případě Thermalu není ovšem vlastníkem soukromá firma se svými privátními zájmy, ale stát. Přesněji hotel vlastní společnost Thermal-F, a. s., jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo financí ČR, které také už poskytlo na rekonstrukci 300 milionů korun – předpokládá se, že celkové náklady budou zhruba dvojnásobné. „Dalo by se očekávat, že stát se bude jako vlastník chovat příkladně,“ myslí si předseda Kasl.

Tedy že v transparentním řízení vybere vhodného architekta, vytvoří koncepci, představí ji veřejnosti, bude spolupracovat s autorkou. To se však neděje. Vedení hotelu rozdělilo rekonstrukci „salámovou metodou“ na sedmnáct etap, které se projektují, soutěží a provádějí postupně. Proces je nepřehledný, informace navenek téměř žádné – jen to, co lze vyčíst ze zveřejněných smluv nebo výběrových řízení. „My nic netajíme, projekty teprve vznikají,“ říká místopředseda představenstva Thermal-F, a. s., a ředitel hotelu Michal Košarko. Je to podle něj „bouře ve sklenici vody“.

V očích veřejnosti to však akci ubírá na důvěryhodnosti, postup kritizují architekti a památkáři. Národní památkový ústav (NPÚ), který má nad hotelem v památkové zóně dohled, doporučil postupovat v souladu s původní ucelenou koncepcí: „Zatím se rekonstrukce děje jakousi salámovou metodou a po částech: kuchyně, výměna oken, pokoje. Žádný dokument, který by to řešil jako celek, na stole nemáme,“ říká Jan Konůpek z NPÚ.

„Když na stavbě není architekt, který by měl jasnou koncepci a udržel by ji až do konce, většinou to dopadá dost špatně,“ opakuje hlavní výtku i architekt Adam Gebrian - a spolu s vnoučaty Kordovskými se o tom snaží přesvědčit o tom také vedení hotelu. Proč rekonstrukce Thermalu nemá architekta? „My tu budovu nepřestavujeme, ale opravujeme,“ odpovídá ředitel Košarko.

I v rámci dílčích oprav se ovšem dá leccos změnit k horšímu, což je tu ostatně vidět: v suterénu přibylo wellness centrum s umělou antickou sochou, první patro hotelu má nová skla zábradlí – jsou modrá místo hnědých, plastika Miloslava Chlupáče je zakrytá sádrokartonem, kovové podhledy v kavárně zachránili památkáři na poslední chvíli. Právě detaily přitom dělaly z Thermalu unikát.

Současný standard

Mezinárodní filmový festival se v Thermalu konal poprvé v roce 1978. Tehdy hotel oslňoval svět. Věž s pokoji s prosklenou fasádou – skla byla obrovská až na hranici vyrobitelnosti a výhled na celé město. Obří válce, v nichž jsou ukryté kinosály – jsou masivní, ale zavěšené na konstrukci tak, že se jen lehce dotýkají země. Termální bazén byl zasazen do zeleně svahu. Obklady z betonových panelů s bílými kamínky, které byly vyvinuty speciálně pro tento hotel – uvnitř i vně, vše spolu souviselo a navzájem se prolínalo. Umělecká výzdoba od předních výtvarníků.

Také pokoje byly zábavné: hodně červené a bílé a křesílka a stolky na míru podle designu manželů Machoninových. Už v devadesátých letech byl původní nábytek vyměněn za nový, ale standardní hotelový mobiliář. Teď se čekalo, že se něco ze zlatých šedesátých let do pokojů zase vrátí a že vznikne originální interiér třeba s dnes tak oblíbenou nálepkou retro. Co tedy najdeme za dveřmi 1418, kde je nový pokoj?

Kostkovaný koberec, stůl, postel, béžové křesílko. Hotel si zakládá na tom, že vybavení odpovídá „současným standardům“. „Když vejdu dovnitř, tak nepoznám, kde jsem. Takový pokoj by mohl být úplně kdekoli,“ komentuje to Adam Gebrian. Nic z původního ducha se tu nenajde. Ani autorský rukopis – pokoj autora vlastně ani nemá. Ředitel Košarko tvrdí, že vyšli ze starší studie Pavly Kordovské, dcery architektky Machoninové – hotel s ní však realizaci nekonzultoval a ona svou práci ve výsledku nepoznává.

Další studii hotel objednal u Alexandra Mikoláše, jenž pro architekturu Machoninových podle všeho neprojevuje moc pochopení – kritizuje ji a v minulosti pro představenstvo Thermalu vypracoval posudek, na jehož základě nebyl hotel prohlášen za památku. A sám je jako tvůrce kritizován - rekonstrukce historických domů v centru Karlových Varů provedené podle jeho projektů označili památkáři za nešetrné a „znehodnocující“.

Projektovou dokumentaci pak zpracovala firma Energy Benefit Centre, což je inženýrská firma, která se specializuje především na technická řešení zateplování a nízkoenergetické stavby. Rozpačité autorství lze čekat i u dalších etap – smlouvy na projektování dalších pokojů, recepce či nové restaurace má právě firma Energy Benefit Centre. Ta zároveň řeší technické záležitosti jako evakuační výtahy a požární zabezpečení.

Poslední zpráva z Thermalu je z minulého týdne: hotel uzavřel dohodu se společností Saunia, a. s., která bude provozovat bazén. S projekčními pracemi už začíná firma Ranný Architects, která bude postupovat podle představ Saunie.  Architekt nebo architektonický ateliér, který by vše vedl k cíli  jednotně a stylově jako kdysi Machoninovi, stále chybí.  Fanoušci Thermalu litují – poslední den filmového festivalu přišly na prohlídku hotelu tři stovky lidí.  Představenstvo však nepřesvědčuje ani dav pod okny. „Já to necítím jako veřejnou věc. Je tu hotel a my ho musíme rekonstruovat, aby mohl vydělávat a sloužit,“ říká Jiří Volf, předseda představenstva a náměstek ministryně financí.