Instinkt pana Piotra

V únoru 2015 si pracovník jedné charitativní jídelny v anglickém Birminghamu všiml několika mužů, kteří si přišli sníst polévku a kus chleba a na chvíli se schovat před mrazem. Byli hladoví a zanedbaní jako většina tamních klientů, ale na rozdíl od bezdomovců a vyděděnců byli nápadně vyděšení a zmatení, nemluvili anglicky, neměli žádná zavazadla. Zaměstnanec jídelny Piotr si těchto nuancí všiml díky speciálnímu školení britské neziskové organizace Hope for Justice, která se věnuje problematice obchodu s lidmi a jedné jeho mimořádně drsné formě – modernímu otroctví. Vytipovaní muži byli stejně jako Piotr z Polska, takže s nimi v mateřštině opatrně navázal kontakt a první oťukávací rozhovory potvrdily podezření: muži různého věku (od pětadvaceti do pětačtyřiceti) přijeli do Británie za prací. V třídírnách odpadu nebo v drůbežárnách sice skutečně pracovali, jenže peníze za práci kasíroval někdo jiný. Volný čas téměř neměli, bydleli v nuzných podmínkách často bez topení či teplé vody, přišli o doklady a neměli přístup k lékařské péči (jeden z mužů měl špatně srostlou, neléčenou zlomeninu ruky).

Piotr kontaktoval Hope for Justice a jejímu investigativnímu týmu specializujícímu se na oblast středozápadní Anglie se podařilo během následujícího roku a půl objevit dalších padesát lidí, v drtivé většině mužů, s podobným osudem. To už na věci pracovala také policie a na konci tři roky trvajícího vyšetřování je rozkrytí polského rodinného gangu, který policisté, Hope for Justice i…