Sedm měst ze zlata
Po stopách výpravy španělských conquistadorů, kteří na jihozápadě dnešních USA hledali další pohádkově bohatou indiánskou říši
Stojím uprostřed puebla Acoma, postaveného na ploché skále vypínající se nad okolním vyprahlým terénem Nového Mexika. Pueblo tvoří asi tři stovky dvou- až třípatrových domů z hlíny a kamenů, v nichž dnes trvale žije už jen 30 převážně starých indiánů. Původně bylo obyvatel více než tisíc, a protože v pueblu scházela voda, měli to ke svým polím s kukuřicí a k hejnům krůt dvě hodiny chůze. Nahoru k městu přitom až do padesátých let 20. století nevedla žádná cesta, pouze obtížně schůdná skalní proláklina. Nepřístupnost skalního sídla uprostřed nehostinné a kamenité krajiny však Pueblany chránila před vetřelci, jakými byli i Španělé z Coronadovy expedice, kteří sem dorazili roku 1540. A kvůli nim jsem tady teď i já. Chtěl bych nalézt odpověď na otázku, proč conquistadoři do těchto chudých a odlehlých míst putovali.
Liduprázdnou zemí
Časně ráno 23. února 1540 vyrazila z města Compostela ve středním Mexiku početná výprava vedená třicetiletým Franciscem Vázquezem de Coronadem. Cílem bylo místo ležící ve vnitrozemí daleko na severu, kterému indiáni říkali Cibola a Španělé ho překřtili na Sedm měst ze zlata. Podle dávné legendy byla tato města založena sedmi portugalskými biskupy, kteří v 8. století uprchli před arabskou invazí z Pyrenejského poloostrova přes moře na západ. A když roku 1521 dobyl Hernán Cortés Aztéckou říši a na jejích troskách založil provincii Nové Španělsko, šířila se mezi příchozími španělskými kolonisty víra v existenci těchto sedmi zlatých měst.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu