Prostě se bojíme

Eva Džobáková (62) se předloni vrátila po jedenácti letech života v anglickém Leicesteru domů do Chebu. Jedním ze zásadních důvodů byl zdravotní stav jejího manžela, který trpí cukrovkou. A právě s ním narazili na problém – nemožnost sehnat praktického nebo očního lékaře. „Vždycky řeknou, že mají obsazeno,“ popisuje paní Džobáková s nevyřčeným odkazem na svou barvu pleti zkušenost, kterou potvrzuje řada dalších místních Romů. Problém se vyřešil minulý týden – unavená pacientka dala na radu známých a zašla do ordinace chebského praktického lékaře Martina Kárníka, kterou vede s manželkou Mariannou. Bez řečí ji zaregistroval. Úlevu paní Džobákové ovšem poněkud kalí skutečnost, že manželé Kárníkovi za svůj vstřícný přístup čelí výhrůžkám a útokům.

Pojď ven, dobytku

Manželé Kárníkovi (paní Marianna sice nemá zdravotnické vzdělání, ale s manželem dlouhodobě spolupracuje) si ordinaci v Chebu otevřeli letos počátkem dubna poté, co je unavil život v Praze. Praxi v tmavém suterénním prostoru chebské Polikliniky Astra převzali po starší lékařce, která odešla do penze. Hned na počátku však narazili na problémy: řada stávajících pacientů byla zvyklá na jiná pravidla a někteří nenesli dobře jiný přístup. „Byli třeba zvyklí si jen mezi dveřmi říct o recept na léky a zase jít,“ říká Martin Kárník. „Jenže já dělám věci pořádně. Nepředepíšu nikomu léky, aniž bych ho předtím neprohlédl, já za ty lidi zodpovídám.“ Manželé se rovněž několikrát jasně ohradili vůči rasistickým…