Druhá šance ukřivděných

Těžko uvěřit, jak rychle čas letí. Téměř přesně před čtyřmi lety sjel Donald Trump na pohyblivém schodišti do vstupní haly svého newyorského mrakodrapu a ohlásil (ke všeobecnému pobavení) prezidentskou kandidaturu. Minulý týden vystoupal již jako úřadující prezident k řečnickému pultu na mítinku v Orlandu na Floridě a oficiálně odstartoval kampaň za znovuzvolení. Novou kampaň provází nové heslo – burcující „Make America Great Again“ (Učiňte Ameriku znovu velkou) se proměnilo v udržovací „Keep America Great“ (Zachovejme Ameriku velkou). Jinak se toho ale změnilo překvapivě málo. Po čtyřech letech jako by nadšený dav i obdivovaný guru byli mentálně přesně tam, kde před čtyřmi lety.

Zprávy od očitých svědků konstatují, že 76 minut trvající projev rozhodně nebyl oslavným výčtem úspěchů stávajícího prezidenta. Přesně naopak, těžištěm byl stejný pocit křivdy a odstrčení, jaký vládl Trumpovým projevům v předcházející kampani. Samozřejmě, v Bílém domě teď již nesedí elitář přehlížející zájmy obyčejných (bílých) Američanů, škůdci jsou však zakopaní v médiích, uvnitř Demokratické strany, v amerických institucích, jako je FBI. Důkazem pokračující konspirace elit je především vyšetřování Roberta Muellera, které nakonec neodhalilo vědomou spolupráci Trumpa a jeho týmu s Ruskem a prezident je nyní prodává jako důkaz, že se jeho protivníci snaží zvrátit výsledek demokratických voleb. „Pokusili se vymazat vaše hlasy, vymazat dědictví největších voleb v amerických dějinách,“ hřímal Trump.…