Einsteinův vnuk v Praze

Podle Bible bylo na počátku slovo, moderní věda ovšem tento obraz poněkud komplikuje. Podobně jako naši předkové toužící pochopit záhady bytí dychtivě naslouchali kněžím, visíme tak dnes očima na rtech vědců a čekáme na každou aspoň trochu srozumitelnou analogii či metaforu, které by vysvětlily, co o vesmíru prozrazují astrofyzika a kosmologie. Roli moderního kazatele dokonale ztělesňuje Američan Kip Thorne, držitel Nobelovy ceny za fyziku a mistr v názorném objasňování záhad vesmíru, který v polovině května přijel do Prahy.

Již trochu schýlený, ale pořád charismatický muž přilákal na tři pražské přednášky stovky posluchačů. Zaplněnými posluchárnami duněla jeho slova o časoprostorových bouřích, o superpočítačích simulujících podle Einsteinových rovnic srážky černých děr nebo o družicích v kosmu, které by již brzy mohly prozkoumat velký třesk. Thorne je pronášel s autoritou jednoho z vědců, díky jejichž tvrdohlavému vizionářství jsme dnes v jistém smyslu znovu ve stejně přelomové situaci jako Galileo před čtyřmi sty lety. V okamžiku, kdy poprvé namířil na oblohu nový vynález – dalekohled.

Důlek v časoprostoru

Diváci filmu Interstellar si tu scénu pamatují: oceánem pokrytá planeta Miller obíhá v blízkosti černé díry Gargantuy a kvůli její silné gravitaci je na planetě zpomalen čas, takže jedna hodina na povrchu odpovídá sedmi letům na Zemi. Astronauty odtud ovšem beztak brzy vyžene obrovská přílivová vlna vyvolaná slapovými silami černé díry. Thorne…