Nepotřebný a nadbytečný. Nebo vlastně ne

Minulý týden prolétla médii krátká zpráva, že český stát ukončil pracovněprávní spor s Jeanem-Gaspardem Páleníčkem: erár po bezmála dvou letech uznal své „pochybení“ a s někdejším zástupcem ředitele Českého centra v Paříži se „mimosoudně vyrovnal“.

Úřední formulace skrývají vleklý případ, který nemá v dějinách porevoluční diplomacie obdoby. Ministerstvo zahraničí, pod nějž Česká centra spadají, v něm uplatnilo sílu a nechalo účelově propustit nepohodlného úředníka. Na jeho obranu však nečekaně povstala akademická obec ve Francii, vedení centra v době stých narozenin republiky osiřelo a případ otravoval česko-francouzské vztahy do té míry, že jeho uzavření byla jedna z prvních věcí, již se nový ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) rozhodl řešit hned po nástupu do funkce.

Za tři roky

Čechofrancouz Jean-Gaspard Páleníček v červnu 2016 vyhrál konkurz na nového šéfa Českého centra v Paříži, v rozporu s očekávaným jmenováním do funkce mu však tehdejší generální ředitel center Jan Závěšický (ČSSD) dal na jaře 2017 výpověď – pro „nadbytečnost“.

Propuštění člověka řadu let fungujícího jako tmel mezi francouzskou a českou kulturou zaskočilo frekventanty Českého centra a ti sepsali udivený dopis velvyslanci v Paříži Petru Drulákovi a ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD). List postupně podepsalo téměř 230 osobností francouzské kultury, někteří se kvůli tomu rozhodli veřejně bojkotovat činnost centra, a Páleníček se v mezičase obrátil na soud.

Ten se…