Vltava je ideální řez

Je oslavována v písních, byla jí věnována symfonická báseň, je opředená mnoha pověstmi. Je to však i neskutečně pestrý geologický řez českou krajinou. Řeč je o Vltavě. Knihu, jež je hlubokým vyznáním této řece, sepsal a před pár dny vydal devadesátiletý nestor české geologie a vodák Ferry Fediuk.

Vodáci 13. dubna slavnostně otevírali Vltavu pro letošní sezonu. V ten den vyšla i kniha Skály a vody Vltavy, v níž této řece vzdáváte hold jako geolog. Proč jste se vlastně do psaní pustil?

Je pravda, že jsem celoživotní profesí geolog, zároveň jsem také hojně pěstoval vodáctví, jezdil na kajaku a kanoi. Dokonce jsem měl námořní knížku, protože jsem se kdysi plavil s dalšími sedmdesáti kolegy z třicítky zemí půl roku západním Tichomořím, kde jsme zkoumali mořské dno. Takže k vodě mám vřelý vztah.

Nicméně zpět k Vltavě. V čem je pozoruhodná?

Vltava je fenomén z pohledu kulturního, je to naše národní řeka, ale také tisíciletá obchodní trasa, svědectví lidské historie. Řeka je navíc pozoruhodná z pohledu živé i neživé přírody. Na své 432 kilometrů dlouhé pouti ze šumavských kopců k Mělníku protíná polovinu Čech a je to ideální geologický řez rozmanitými geologickými podložími; prastarými horninami od prvohorních vápenců v pražské pánvi, druhohorních sedimentů v křídové pánvi přes třetihorní údolí, říční terasy čtvrtohor, holocenní pěnovce… Najdeme tu žuly, krystalické břidlice, vulkanity i…