Skořápka

Próza Skořápka klíčového britského spisovatele Iana McEwana svým zasazením do zdánlivě izolované londýnské vily oživuje klaustrofobní prostředí autorových raných děl, zatímco tématem nevinnosti a zkušenosti a motivem zastaveného času upomíná kupříkladu na nedávnou novelu Na Chesilské pláži. A přesto je Skořápka – kterou sám autor označil za hravou fantazii – zároveň zásadně jiná. Jejím vypravěčem je totiž dítě stále ještě spočívající v mateřském lůně, navíc dítě, které je jakýmsi dnešním Hamletem.

Na Shakespearovu tragédii odkazují jak jména jeho matky a jejího milence, tak zápletka. Developer Claude svede Trudy, manželku svého bratra Johna, melancholického idealisty a básníka, kterého pak spolu hodlají otrávit. Jejich čin ale není politického rázu, jen dychtí po dědictví, a při jejich zlovolném konání je sleduje opomíjený lidský plod. Doposud nemá jméno ani pohlaví a logicky je neschopen činu. Nicméně díky vyspělému intelektu vede brilantní monolog, k němuž – jak říká – načerpal znalosti zejména poslechem rádia, což je oblíbená činnost jím bezmezně milované matky.

Trefně a vtipně se v proudu řeči vyjadřuje hlavně ke svému osudu od zvažování pomsty až po kvalitu vín, jimiž ho matka zalévá – přičemž si uvědomuje, jakého luxusu se mu v plytké a „dobře živené západní Evropě“ 21. století dostává. V této souvislosti se neopomene zmínit o nevalných vyhlídkách stran budoucnosti planety ani o současném angloamerickém, místy až neúnosně…