Odvolávej, odvolávejte, odvolávejme

Zdá se, že Tomio Okamura by dokázal vnutit lidem i to, aby na pláži nosili kožichy. Jedním z nejčastějších témat v debatě na české politické scéně současnosti je okamurovské referendum a odvolávání politiků. Přitom když bychom si udělali žebříček úkolů, které před námi leží, byly by tyto dva body někde za potřebou nakoupit každému občanovi plyšového medvídka.

Pryč se Zemanem?

Referenda nezlepší fungování státu, nevyřeší problémy, které lidi trápí, a neposunou nás technologicky kupředu. Přímá demokracie je jiný způsob správy věcí veřejných než náš současný nástroj ve formě demokracie zastupitelské. Není lepší, ani horší, je prostě jiný. Zavádět takovou novotu je možné ve chvíli, kdy je společnost ustálená, neřeší zásadní spory, a má tudíž čas a prostor důkladně debatovat o kladech i záporech. Jenže v takové situaci se opravdu nenacházíme. Společnost, jak potvrdila nedávná prezidentská volba, je zásadně ideově rozdělená, nemáme vládu s důvěrou a není jisté, jestli ji vůbec mít budeme. Může se tak stát, že brzy přijdou předčasné volby.

Politici většinou nenavrhují přímou demokracii proto, že to něčemu pomůže, ale proto, že je to líbivý tah, pod jehož krytím chtějí oni sami něčeho mocensky dosáhnout. I teď v Česku vykreslují propagátoři referend sami sebe jako někoho, kdo důvěřuje lidem, zatímco odpůrci je prý mají za nesvéprávné. Tak to ale není, jde prostě o pravidla, jež se v některých zemích uplatnila a v jiných ne.

Zatímco politici…