Říkat „jsem pro EU“ nestačí

Ačkoli je nad slunce jasné, jak výrazně se na nebývalé české prosperitě posledních let podepisuje členství v Evropské unii, jeho odpůrci cítí šanci. Navzdory logice věci se dávají dohromady a poprvé od vstupu do Unie se objevují zcela konkrétní plány na český výstup, který už dostal název – czexit. Vzhledem k rozložení politických sil se tedy zdá, že o českém vztahu k EU může rozhodovat Andrej Babiš a jeho strana.

Proto bylo zajímavé sledovat minulý týden Babišovu první významnější cestu do Bruselu. Sešel se s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a dal několik rozhovorů evropským médiím. Z nich ale vzešly spíš sporné formulace, které by měl český premiér vyjasnit. Celé to lze shrnout do pěti otázek, které by bylo dobré lidem v Česku zodpovědět.

Co? A kdy?

Babiš zvolil v Bruselu neobvyklou komunikační taktiku. Snažil se partnerům vysvětlit, že by měli být rádi za jednání s ním, protože v záloze doma v Česku čekají vlčáci, kteří netouží po ničem menším než výstupu z EU. Babiš proto dodal, že potřebuje od zbytku EU „porozumění“ pro nesnadnou politickou situaci. Problém ovšem je, že porozumění pro vnitropolitické potíže potřebují všichni, zejména Itálie a Řecko, které disponují nehlídatelnou pobřežní hranicí, a jsou tak první na ráně migračním tlakům.

První otázka tedy zní: Jak naopak česká vláda projeví porozumění pro politickou situaci, v níž se nacházejí vládní politici dalších členských států EU?

Babiš v Bruselu vyzdvihoval, že podporuje…