Exekuce naruby

Jedna z firem skupiny PPF podnikatelePetra Kellnera skončila minulý týden v exekuci kvůli banální částce 4429 korun. Pro podnik, který patří nejbohatšímu člověku v zemi, nejde z finančního hlediska o velký problém. Kuriózní případ, kdy si firma a dlužník prohodili role, je ale přesto důležitý – ukazuje na slabé místo splátkových firem a dává naději stovkám tisíc předlužených lidí, že by mohli něco ušetřit.

Exekuční případ se týká malé, veřejnosti dosud neznámé firmy AB 4, kam skupina Petra Kellnera odkládala úvěry, s jejichž vymáháním byly potíže. U specialistů z AB 4 tak skončil v roce 2012 i muž z Ostravska, který měl u jiné Kellnerovy firmy Home Credit půjčeno 49 tisíc korun a přestal splácet.

K vymáhání posloužila takzvaná rozhodčí doložka, tehdy běžná součást úvěrových smluv, podle níž se spory neřeší u normálního soudu, ale před soukromým rozhodcem. Jde o podobný princip jako třeba u velkých arbitráží. Rozhodci měli být pojistkou, že z rutinního sporu o dluh nebude zbytečně dlouhý proces. Praxe však ukázala, že pro klienty nešlo o moc výhodný postup. Rozhodci šli úvěrovým firmám na ruku a přiráželi si k dlužným částkám často neúměrné poplatky. Nejvyšší soud proto ve dvou verdiktech z let 2011 a 2013 vyhlásil, že rozhodčí nálezy jsou neplatné. Později je zakázal i zákon.

Případ z Ostravy se řešil právě v letech 2011–2013, kdy praxe ještě nebyla úplně vyjasněná. Když…