Být, či nebýt jako Putin

Původně to měla být taškařice. Ve finále je z toho zneklidňující drama, ze kterého lze po skandovaném potlesku odejít s přesvědčením, že se na české divadelní scéně stalo něco zlomového. Hra Vražda krále Gonzaga je adresným angažovaným prohlášením, jakým jsme v klasických divadlech v posledních letech odvykli. Mluví se v něm o nebezpečí návratu autoritářských praktik, symbolizovaných v textu Putinovým režimem, jehož vliv sahá doslova až před dveře divadelního sálu.

Jen pár metrů od nich stojí pomník maršála Koněva, kvůli jehož plánovanému osazení tabulkou s informacemi o ruských poválečných invazích teď radnice Prahy 6 čelí stížnostem ambasád zemí bývalého SSSR. Díky Dejvickému divadlu se zkrátka do nejvyšších pater tuzemské dramatiky vrací aktuální politické divadlo.

Vypotit se ze zlého

Své podzimní síly se loni v Dejvicích rozhodli vrhnout do experimentálního spojení s novocirkusovou La Putykou. Během náročných měsíců nazkoušeli pohybově-činoherní představení Honey, které teď uvádějí holešovická Jatka 78 a všechny reprízy jsou vyprodané. Jenže pár členů souboru se do Honey nevešlo. A s nimi tu zbyl prázdný dejvický sál. Divadlo tedy oslovilo režiséra Jiřího Havelku, aby pro…