Kukuřice, sója a dvě holčičky

Muž na jevišti je viditelně nervózní, napětí v sále se dá krájet. Pódium lemují nenápadní muži v tmavých oblecích, agenti bezpečnostních složek. Na vědecké konferenci vskutku neobvyklé; nedávný summit o úpravách lidského genomu v Hongkongu však obvyklý nebyl – vystoupil na něm totiž čínský vědec Che Ťien-kchuej, který s největší pravděpodobností stojí za narozením historicky prvních geneticky modifikovaných dětí.

Pokud nezávislé analýzy potvrdí, že dvojčata, jež v listopadu přišla na svět v Číně, skutečně mají pozměněnou DNA, bude to znamenat, že biotechnologie překročily poslední tabu: po kukuřici, sóje, bavlně, kozách nebo opicích byl modifikován i člověk. Pokusy s geneticky upravenými lidskými embryi sice v rámci lékařského výzkumu probíhaly již dříve, mezinárodní dokumenty i vnitřní zákony mnoha států ale zakazují, aby se z nich rodily děti. Ty totiž ponesou genetickou modifikaci i ve svých spermiích a vajíčkách, takže ji budou šířit do dalších generací. A protože vlastní dědičné informaci zatím moc nerozumíme, můžeme do ní vnést nebezpečné změny.

Che Ťien-kchuej se hájí tím, že chtěl pomoci mužům s AIDS ke zdravým potomkům. V buňkách embryí, která získal s použitím spermií těchto nemocných pomocí asistované reprodukce, zneškodnil gen, jenž usnadňuje viru HIV vstup do buněk. Celkem vytvořil 30 embryí, z nichž část hodlal vložit do dělohy partnerek svých klientů. Uspěl zatím jen částečně, genetická modifikace se povedla jen u jedné z obou narozených holčiček. Druhé…