Gorily v mlze
Záchrana takřka vyhynulých zvířat se povedla, úspěch ale přináší nečekané dilema
V pohledu do očí gorily je více významu a vzájemného porozumění než u jakéhokoli jiného zvířete, se kterým jsem se kdy setkal. Pokud by byla možnost uniknout z lidské existence a na chvilku žít ve světě jiných bytostí, pak by to byl svět goril.“ Tohle vyznání pronesl před čtyřiceti lety režisér přírodovědných filmů David Attenborough v televizním pořadu Život na Zemi britské stanice BBC. Záběry, na nichž filmař leží na hromadě bambusového listí obklopen gorilí rodinou v horském pralese v africké Rwandě a nevěřícně se směje tomu, že ho tito tvorové přijali mezi sebe, dnes patří mezi obrazové legendy.
V roce 1979, kdy byl film odvysílán, horských goril na Zemi zbývalo jen pár stovek a každým rokem se jejich počet snižoval kvůli pytláctví. Znalci situace tehdy předpovídali, že úctyhodní tvorové do konce tisíciletí vyhynou. Díky mimořádnému nasazení ochránců přírody a přístupu vlád několika afrických zemí se však vymírání podařilo zastavit a goril začalo přibývat. V polovině letošního listopadu Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) oficiálně oznámil, že populace horských goril překročila tisíc kusů, a svaz proto tento druh přesouvá z kategorie „kriticky ohrožených“ do „ohrožených“. Ještě před deseti lety přitom veškerá populace horských goril čítala 680 kusů. V nynějším světě, kdy je téměř třetina živočišných druhů ohrožena vyhynutím a denně čteme novinky o devastaci planety, působí podobné zprávy jako vzácná vzpruha.
Překvapivý obrat
Téměř…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu