Může se v politice lhát?

Kdo lže, ten krade. Tohle oblíbené rčení se možná nikam nehodí lépe než do politiky. Jenže jak trestat politické lháře, pokud ještě nestihli nic ukrást? Stačí spoléhat na to, že trest zařídí voliči svým hlasováním? Nebo má existovat ještě nějaký jiný arbitr, který si na lhaní v politice došlápne?

Leccos o tom vědí v Polsku. Minulý týden tam byl odsouzen premiér Mateusz Morawiecki právě za lhaní v předvolební kampani. Věc se odehrála teď na podzim v Krakově, kam Morawiecki přijel podpořit kandidátku své strany Právo a spravedlnost. Při té příležitosti prohlásil, že krakovská radnice vedená politickými protivníky z Občanské platformy „neudělala nic nebo skoro nic proti smogu“.

Dotčení politici podali žalobu, soud ve zkráceném řízení tvrzení premiéra ověřil a konstatoval, že jde o lež, která má potenciál poškodit před volbami politického soupeře. Soud tedy nařídil, aby premiér uvedl v televizi informaci na pravou míru.

Přitom Morawiecki byl za podobnou věc odsouzen už v září. Tehdy zase tvrdil, že jeho vláda utratila během roku a půl za opravu silnic víc než kabinety Občanské platformy během osmi let. I tady následovala žaloba kvůli lhaní, soud si investice spočítal a lež potvrdil. Morawiecki pak musel veřejně vysvětlit, jak se to s investicemi do silnic skutečně má.

Zdá se, že takový rozsudek by měl být pro politické lháře solidním trestem. Jestli se tím ovšem dá vymýtit z politických kampaní lež, je dost nejisté. Často se na politickém hřišti pohybuje řada…