Jak se kalila voda

V současném umění se často mluví o překračování hranic disciplíny. Někdo zkouší do výtvarných prezentací zapojovat literaturu, jiný divadlo, další vědecké objevy – obvykle to končí u okouzleného zkoumání terénu, který je pro umělce natolik neoraným polem, že si z něj nedokáže nic zásadně obohacujícího odnést. Lukáš Kalivoda je jiný případ. Málokdo dokáže v českém prostoru s materiály a technologiemi experimentovat tak invenčně jako dvaatřicetiletý autor, který neustále úspěšně opouští škatulku „vystudovaný sklář“.

Vidět je to aktuálně v pražské MeetFactory, konkrétně ve zdejším prostoru zvaném Kostka. Už název výstavy Malba vodou naznačuje, kam se autor v hledání posouvá. Svůj přístup k umění popisuje jako snahu o objevování „skrytých kvalit materiálu“. Tentokrát se zaměřil na vodu a papír, jimž vytvořil nové podmínky ke vzájemné interakci. Vyšel mu z toho originální přístroj v podobě obří kádě, v níž dokáže na fólie připevněné ke stěnám nádrže během několikahodinového experimentu vytvořit unikátní malby vodou.

Když je pověsí usušené na zeď, zachycené sedimenty barvy připomínají rozvlněnou mořskou hladinu nebo zmrzlou ledovcovou krajinu. „Konečně mě napadají věci, které mají nějakou pevnost a stálost,“…