Měla Alenka v říši divů migrénu?

Vzpomínáte ještě, jak jsme tu psali o lidech, kteří vlastní nohu považují za cizí, a někdy si ji dokonce uříznou? Chceme tím říct, že občas má člověk chuť přečíst si něco lehce bizarního a děsivého, co se ho (doufejme) netýká a nemůže to prakticky využít.

Výbornou příležitost poskytl článek mladé britské neurovědkyně Holly Barker, která analyzuje slavný pohádkový příběh Alenka v říši divů. A ukazuje, že literární postavy a situace, které se jeví coby výplod surreálné fantazie, mohou být přesným zachycením klinických diagnóz.

Baron Prášil a jiní

Choroby a poruchy nejčastěji získávají suše popisná jména, případně se pyšní příjmením svého objevitele. Najde se ovšem i pár takových, jež našly otisk v literatuře – a klasifikátorům se zdálo logické tohle spojení přiznat.

Například Pickwickův syndrom, při němž v důsledku extrémní obezity člověk nedostatečně dýchá a nastřádaný oxid uhličitý ho nakonec může i zabít, získal jméno podle tlustého hlavního hrdiny z románu Charlese Dickense. Nejslavnější literární lhář baron Prášil (alias Karl Münchhausen) dal pojmenování duševní poruše, kdy člověk tak předstírá zdravotní potíže, že je ochoten si kvůli věrohodnosti vpichovat jedovaté látky a podstupovat rizikové operace. Pojem Othellův syndrom pak nepřekvapivě popisuje extrémní stavy iluzivní žárlivosti (sužují nejčastěji starší pány) a Rapunzel syndrom, jenž získal jméno podle dlouhovlasé princezny z pohádky bratří Grimmů, zase chování mladých neurotických dívek,…