Autem na Mars

Je to příběh, který se v různých variantách stále opakuje. V první polovině devadesátých let, kdy manažeři nakupovali faxy a nechávali své asistentky olizovat obálky s dopisy, založilo několik pražských studentů firmu, která z dejvického sklepa nabízela spojení prostřednictvím elektronické pošty. Autor komentáře si pamatuje, jak musel coby jejich zákazník z prvních e-mailových zpráv vymazávat celé stránky rušivého kódu, aby se daly číst. Tahle nepříjemnost ale brzy odpadla a pár zahraničních i domácích technologických nadšenců úplně proměnilo komunikaci. O dekádu později kroutili mnozí studenti prestižních univerzit Harvard a MIT hlavou nad spolužáky, kteří si zakládali první facebookové profily.

Apoštoly dramatických změn je těžké rozpoznat dřív, než ke konkrétní technologické revoluci dojde, avšak kdo by si vsadil na to, že jedním z nich je dnes Elon Musk, zřejmě neprohloupí. V sobotu, po uzávěrce Respektu, se měly poprvé zkušebně zažehnout motory Muskovy nové obří rakety Falcon Heavy, nejsilnějšího kosmického nosiče současnosti. Několikrát odložená zkouška plně natankované rakety je předehrou prvního skutečného startu, k němuž má dojít někdy po 24. lednu.

Raketa dokáže vynést na oběžnou dráhu těžké družice nebo s kosmickou lodí Dragon a lidmi obletět Měsíc. Může usnadnit další internetovou revoluci, americký podnikatel totiž touží postupně dopravit do kosmu téměř osm tisíc komunikačních družic a zpřístupnit tak světovou síť miliardám lidí, kteří k ní teď nemají…