Víte vůbec, co se tehdy stalo?

Fakt, že historické ankety ukazují menší znalost novodobých dějin u mladší generace Čechů než u dospělých, patří k tuzemským evergreenům. Aktuálně debatu na toto téma rozvířil letní průzkum agentury Median pro ČT, ve kterém více než třetina Čechů ve věku 18–34 let nedokázala odpovědět na otázku, co se stalo 21. srpna 1968 – s příjezdem vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa si datum spojilo jen 65 procent z nich. V roce „osmičkových“ výročí, který tato země právě prožívá, se zároveň zdá, že sovětská okupace se ve veřejném prostoru nedá ani při nejlepší vůli minout. Co se tedy s českou mládeží děje?

Začarovaný kruh

V diskusích se hned na začátku připomínají všeobecně známé argumenty o způsobu, jakým se dějiny na českých školách dlouhodobě učí: obsah látky je zatížen velkým záběrem a záplavou jmen a dat a děti i studenti mají problém rozeznat, co je důležité a co méně. Na moderní dějiny pravidelně nezbývá dostatek času. 

„Učitelé nejsou připraveni a ani nemají prostor na to, aby si vybrali některé kapitoly a ty intenzivněji s dětmi probírali, což by mohl být právě případ komunistického režimu,“ říká Petr Albrecht, učitel dějepisu na soukromé škole PORG a tvůrce programu Tváří v tvář historii, který se snaží pomocí nabídky interaktivních seminářů učitelům v Česku pomáhat s výukou moderních dějin.