Sultán v bance

Jen málokdo si už pamatuje, že dnešní vládce Turecka se počátkem tisíciletí dostal k moci díky finanční krizi. Ekonomika jeho země byla na dně a touha po změně a lepší vládě přivedla jím vedené neoislamisty k moci. Trvalý ekonomický růst, rychlý skoro jako v Číně a Indii, se v dalších 15 letech stal pro Recepa Tayyipa Erdoğana základním pilířem série volebních výher.

Teď se kruh možná uzavírá. Turecko čelí vážné finanční krizi, inflace převyšuje 15 procent, deficit platební bilance je mimořádný a hodnota měny vůči americkému dolaru rapidně klesá. Erdoğan, který dokázal během let z cesty odstranit všechny rivaly – armádu, staré sekulární elity ve státní správě a na soudech, nezávislá média i gülenistické islámské hnutí –, nyní čelí finančním trhům. Je to riskantnější než střety s politickou opozicí. Globální byznys totiž zásadně ohrožuje dosavadní pilíř jeho moci: šlapající ekonomiku.

Nekontrolovatelná moc

Spouštěčem nejhlubšího propadu turecké liry, k němuž došlo na přelomu předminulého a minulého týdne, byl konflikt se Spojenými státy. Turecko odmítá propustit amerického evangelického pastora Andrewa Brunsona, jehož od roku 2016 zadržuje na základě obvinění z podpory terorismu, které vnější pozorovatelé všeobecně považují za zcela absurdní. USA počátkem srpna ohlásily odvetné sankce proti dvěma tureckým ministrům. Předminulý týden Donald Trump zdvojnásobil cla na dovoz tureckých výrobků z hliníku a oceli. Další protiturecké sankce jsou v přípravě.

Erdoğan…