Kdy dojde trpělivost?
Svět, který stvořili Zeman s Babišem a Okamurou, už možná bude jen slábnout
Je to už pár let, co v Respektu vyšel komentář, že narůstající arogance ODS a ČSSD může způsobit, že velké strany už nebudou velké. Ty tomu nevěřily, viděly se navždy na stupních vítězů. Mýlily se. Dramaticky se mýlily.
Onu nesnesitelnou bohorovnost můžeme dnes vidět znovu, dokonce větší, jen se vyměnili aktéři. Až dosud se mohlo zdát, že trojici Andrej Babiš, Miloš Zeman a Tomio Okamura vychází vše, na co sáhnou. Vždyť uspěli v několika volbách za sebou. Přesto jsme možná právě teď svědky toho, že svět, který tu vytvořili (spolu s Vojtěchem Filipem, Jaromírem Soukupem a dalšími), už bude jen slábnout.
Zmiňovaní politici se dostali do pasti své arogance. Babiš s Okamurou skončili tam, kde vlastně tak úplně skončit nechtěli. Jeden v opozici a druhý v koalici se stranami, jež nemá ani trochu rád. A hlavně, které mu nemohou přinést lesk a nový zisk. Zeman je navíc evidentně stále křehčí (ne že by nedokázal ještě napáchat hodně škody), Soukupovi klesá sledovanost.
A navíc: Papalášské vykrucování středočeské hejtmanky Pokorné Jermanové, když se ukázalo, že její muž využíval krajské auto, podivné tahy s pražskou kandidátkou před komunálními volbami, agresivní útoky na Transparency International od Andreje Babiše, stejně jako jeho trapné vzpomínky na rok 1968, rozhodnutí Miloše Zemana nepřipomínat padesát let starou okupaci, řeči Vojtěcha Filipa, že za intervenci do Československa mohou Ukrajinci, už několikáté usvědčení Václava Klause mladšího ze lži, jeho podpora kandidáta SPD proti kandidátovi ODS…
Všichni jednají v duchu myšlenky matematika, filozofa a nositele Nobelovy ceny za literaturu Bertranda Russella, kterou napsal přesně před padesáti lety: „Naše demokracie má stále tendenci si myslet, že hloupý člověk je čestnější než chytrý člověk, a naši politici využívají tohoto předsudku a předstírají, že jsou dokonce ještě hloupější, než jak je stvořila příroda.“
Zvykli jsme si myslet, že Češi jsou apatičtí a přejdou cokoli. Jenže přílišná sebejistota zmiňovaných aktérů přivozuje ztrátu pudu sebezáchovy. A pokud se narůstající aktivita občanské společnosti nezastaví, mohou se časem dnešní vítězové docela divit.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].