Dopis z Nizozemska

Nádraží v Haagu vítá svým charakteristickým výhledem: vysokými mrakodrapy v nizozemské barvě pálených cihel. Výškové budovy zde téměř jinde než u nádraží nenajdete, ale kam jinam je taky směřovat než do čtvrti plné kanceláří, několika ministerstev i rozvíjejících se startupů. Poslední zmíněné mě do Haagu přivádí. Inovace sice nejsou zrovna běžnou asociací ke slovům jako právo či soudnictví, ale přitom právě v nich leží část odpovědí na rozšířené nářky na pomalé soudy, zkostnatělé úřady nebo složitost právnického jazyka.

Zlepšení v těchto oblastech je cílem Haagského institutu pro inovace v právu, kam mířím na přípravný seminář před víkendovým hackathonem v Maastrichtu, do něhož se institut jako jedna ze spolupracujících organizací zapojuje. Jde o akci, při níž se přibližně sedmdesát studentů a mladých pracujících z oblasti práva, datové analytiky i umělé inteligence o víkendu na čtyřicet hodin zavře na Maastrichtskou univerzitu, kde v malých týmech detailně rozpracují jeden ze svých nápadů. Třeba jak za pomoci nových technologií upozornit uživatele na problematické pasáže on-line podepisovaných smluvních podmínek, které – ruku na srdce – vzhledem k délce a nesrozumitelnosti obvykle nikdo celé nečte. Takový program či aplikace může ušetřit nemilá překvapení těm, kteří teprve zpětně a při problémech zjišťují, s čím vlastně jedním kliknutím souhlasili.

Dvanáct hackathonových týmů má k dispozici nejen odborníky ke konzultaci, ale také neomezenou zásobu kávy, občerstvení a…