0:00
0:00
Kultura11. 8. 20187 minut

Naděje na prodej

Výjimečné pátrání po tom, jak dnes v Rumunsku funguje fenomén „čarodějnic“

„Nevěříš v moji sílu, ale někde hluboko v koutku duše přiznáváš, že by to mohla být pravda.“ (Vrăjitoare Maria Campina ve svém domě v Bukurešti)

Pokusy o propojení umění a vědy v sobě skrývají vedle sdílené kreativity i spoustu rizik. Jeden obor může přebíjet druhý a nesoulad má potenciál nadějnou synergii proměnit v nonsens. Někdy to ale vyjde. Třeba jako v případě projektu, na němž se sešly dvě mladé Slovenky – čerstvě vystudovaná fotografka Lucia Sekerková (27) a etnografka a romistka Ivana Šusterová (29), aby při svých opakovaných cestách do Rumunska (převážně do Bukurešti a okolí) zkoumaly a zaznamenávaly uzavřenou komunitu olašských romských žen zvaných vrăjitoare – čarodějnice. Výsledkem je kompaktní celek s názvem Ženy predávajúce nádej – formálně velkorysá kniha s originální sazbou (k jejíž realizaci pomohla sbírka na Hithitu). První polovinu zabírají výhradně fotografie, druhou pak pouze text coby výsledek etnografického sběru v terénu. Autorky nabízejí atraktivní aktuální pohled na modernizaci i propracovaný marketing byznysu s černou a bílou magií, věštěním, zaříkáváním a léčitelstvím.

Média, poslanci i prezident

↓ INZERCE

Pověry a víra v magii patří dlouhá desetiletí k běžným stereotypům spojovaným s romskými ženami – platí to ještě z dob, kdy Romové kočovali po Evropě. Romky s „darem od Boha“ byly vždy vyhledávány, aby naplňovaly naděje či touhy usazené, majoritní společnosti, možná i pro anonymitu, kterou tato „služba od kočovníků“ zaručovala. A toto naplňování naděje, přání a tužeb nevymizelo ani v 21. století.

Vrăjitoare jsou v Rumunsku diskutovaný fenomén propíraný ve…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc